„Prší nejméně obden, takže zralé plodiny nestačí vyschnout a kvůli vysoké vlhkosti se nedají sklízet. Naposledy jely kombajny naplno v neděli. V zemědělství se s tím ale musí počítat. Sklizeň je vždycky sázka do loterie, lidé jsou v tomto případě vydáni napospas přírodě,“ řekl Jiří Gonda ze Zemědělské agentury a pozemkového úřadu Šumperk. Žně přitom díky extrémně suchému jaru začaly letos o čtrnáct dní dříve než jiné roky.

„Obvykle začínáme v polovině července, letos jsme vyjeli už 28. června, ale stačili jsme do neděle sklidit jen ozimý ječmen, teď se do polí vyjet nedá. Déšť nás brzdí, vláha je ale na druhé straně dobrá pro jiné plodiny – cukrovku a kukuřici,“ uvedl ředitel zemědělského podniku Palomo Loštice Jan Fajt.
Stejně jako ostatní zemědělci doufá Fajt v radikální obrat počasí koncem týdne, kdy má podle předpovědí nastoupit tropické vedro. „Snad pole vyschnou a pak se budeme snažit všechno dohnat.“

Zemědělská společnost Úsovsko začala žně v neděli, vzápětí musela práce přerušit, takže z tisíce hektarů řepky stačila sklidit jen sedmdesát hektarů. „Jen doufáme, že to nedopadne jako loni, kdy kvůli dlouhotrvajícímu dešti provázejícímu sklizeň, začalo zralé obilí na polích znovu klíčit v klasech. Pro potravinářské účely pak bylo nepoužitelné, což znamenalo velké ztráty,“ uvedl ředitel divize rostlinné výroby Úsovska Jan Kruza. I kdyby další průběh sklizně byl ideální, letošní extrémně suché jaro s nedostatkem vláhy se projeví na výnosech. „U ozimého ječmene bude výnos proti loňsku o dvacet procent nižší. Porost je řidší, má málo odnoží. U jařin, které nedostatkem vláhy trpěly nejvíce a začaly pozdě růst, očekávám výnos nižší až o třicet procent,“ řekl Jan Fajt.