„Kontrolováno bylo pět zařízení a v žádném se azbest neobjevil. Našli jsme jen takzvaná minerální vlákna, která se v ovzduší vyskytují běžně, nebo prach z křídy," řekla Hana Kabátová, vedoucí odboru hygieny dětí a mladistvých krajské hygienické stanice v Olomouci.

Pod drobnohled kontrolorů se dostaly základní školy v Lošticích, Mohelnici, Jeseníku, Zlatých Horách a jedna z mateřských školek v Zábřehu. Hygienici si je vytipovali na základě údajů, které jim poskytla Česká školní inspekce.

V Jeseníku se měření prašnosti uskutečnilo základní škole na ulici Nábřežní, do níž chodí dvě stovky dětí. „Co se týče azbestu, tam žádný problém není, což je pro mě zásadní," řekl ředitel Základní školy Jeseník Roman Mrosek.

Výsledek kontroly pro něj znamenal úlevu. Když se totiž azbestová vlákna objevila po špatně provedené rekonstrukci ve školách v Českých Budějovicích, musely být budovy bezmála čtyři měsíce uzavřené. Děti se jezdily učit do náhradních prostor.

V některých třídách jesenické školy na Nábřežní ulici měření ve vzduchu ukázalo větší množství prachových částic křídy, než povoluje norma. Žáci proto musí častěji stírat tabule „namokro".

„Místnosti, kde se problém s prašností objevil, jsme během několika dnů vymalovali a byla v nich provedena kompletní očista. Na konci května nebo na začátku června nás čeká kontrolní měření. Pokud pro nás dopadne dobře, budeme mít zcela vyhráno," dodal Mrosek. Zdůraznil, že prach z křídy nicméně není zdravý škodlivý.

Azbest se kvůli své nehořlavosti, odolnosti vůči chemikáliím a pevnosti přidával do řady stavebních materiálů. Například do panelů, izolačních nástřiků nebo kanalizačních trubek. Desítky let také tvořil součást směsi, z níž se vyráběla populární střešní krytina eternit.

Když je budova postavena z materiálu, do kterého byl azbest přidán, neznamená to podle Heleny Kazmarové ze Státního zdravotního ústavu samo o sobě hrozbu. Problém nastává, jakmile se mikroskopická vlákna tohoto minerálu uvolní do vzduchu. U lidí, kteří je vdechují, mohou vést ke vzniku plicních onemocnění. Největší nebezpečí hrozí při rekonstrukcích nebo po nich. A to v případě, že byly špatně provedeny.

„Záludnost azbestu je v tom, že se používal tak široce, že ne každý ví, v čem všem se nachází. S materiály, které byly vyrobeny z padesátých až osmdesátých letech, by lidé měli zacházet obezřetně," upozornila Kazmarová.

Při výměně eternitu odborníci doporučují zacházet s ním jako s nebezpečným odpadem. Skončit by měl ve sběrném dvoře.