Klepu na dveře, otevřít mi přijde mladá žena. „Dáte si kávu?“ Nabídka se nedá odmítnout, jsem přece v kavárně. „Máme hodinku, mohli bychom se jít někam projít,“ navrhuje muž, se kterým jsem si domlouval schůzku. S kelímkem v ruce vyrážíme ve třech na Boží horu.

Začátkem března bylo zpřísnění koronavirových opatření na dohled, kavárna ale na svém profilu na sociálních sítích uveřejnila nadějeplný příspěvek: „Ještě nás nezavřeli, takže jedeme dál. Od pátku budeme opět nachystaní. Přijďte na něco dobrého. Váš rostoucí zájem v posledních týdnech je povzbuzením a dává nám novou energii do práce, do zlepšování a nových nápadů.“

Vrba náhrobní na hrázi zábřežského rybníku Oborník po sesazení koruny.
Ikonická vrba v Zábřehu přišla o korunu. Pomůže jí to přežít

Zájem je větší, než čekáme

„Poslední týden byl opravdu na zdejší poměry hodně silný. Překvapil. To určitě ano,“ potvrzuje šéfová kavárny Andrea Zeleňáková.

„Je to paradox. Možná lidé využili posledních několik víkendů jako možnost dostat se na hory. Pěkné počasí hodně lidí vyhnalo ven. Kromě turistů, cyklistů, majitelů chat a chalup jsou to místní, kteří si kavárnu oblíbili, v této složté době ji podporují a drží ji nad vodou mimo letní sezonu. Zájem je větší, než čekáme. Možná je to i tím, že jsme tu druhý rok a tu a tam si někdo pošuškal, že se tu dá skočit na kávu,“ rozvíjí myšlenku majitel podniku Kornel Walek.

Pochvala od Hejlíka

Zpráva o tom, že se dá v Žulové zajít na dobrou kávu, doputovala i k Lukáši Hejlíkovi.

„Je to přesně to, co v nejzapadlejších regionech naprosto milujeme. Někdo se nadchne pro věc a chce to u sebe doma rozjet. Zlepšuje tak dokonale místním kvalitu života. A taky turistům, kteří mají kam zajít na kafe, na které jsou zvyklí třeba ze svých domovů,“ napsal po návštěvě Eleanor Café loni v srpnu autor populární Gastromapy.

„Je to legrační. My tu a tam nechápeme ten velký zájem. Jsme v mikroměstečku, které má přes tisíc obyvatel, v lokalitě, která absolutně nenahrává vysoké úrovni kavárenské kultury. S rodinou bydlíme v Kobylé, ale Žulová se nám moc líbí. Kavárnu jsme tu udělali pro radost, pro sebe, pro místní lidi. Baví nás to,“ vysvětluje Kornel, proč spolu s ženou Danou založil v městečku v Rychlebských horách kavárnu.

Dálný východ šumperského katastru v lokalitě Luže
Pojďte ze Šumperka na jižní pól, v rámci katastru. Přijmete zábavnou výzvu?

Výběrová káva z Prahy a Ostravy

„Když o nás tu a tam někdo napíše, poslouchá se to dobře. Jsme za to samozřejmě rádi. Jen nechápeme, že je to hodno psaní,“ dodává skromně.

Já to docela chápu. Káva byla výborná. Od Andrei se dozvídám, že jsem právě dopil Rwandu z ostravské pražírny Father‘s. Do Žulové berou i zrna z pražírny Beansmith‘s z Prahy.

„Obě pražírny dělají výběrovou kávu. Protože je naše kavárna malinká, nemáme úplně čas a energii zkoušet každý měsíc novou kávu. U těchto dvou pražíren jsme se zatím stabilizovali, lidem tato káva chutná a daří se nám s ní pracovat,“ poznamenává Kornel.

Šestatřicetiletý otec pěti dětí pracuje jako zástupce jedné polygrafické firmy na českém a slovenském trhu. Kavárnu má se ženou jako koníčka, tedy spíše velkého koně, a jak sám přiznává, i jako finanční kouli u nohy. Na něm i na Andrei je vidět, že je vše okolo kavárny velmi baví a naplňuje.

„Andrea je náš první zaměstnanec, kterého máme od od prosince 2018. Zůstala s námi přesto, že už má miminko. Má na starosti celou kavárnu, vede ji po praktické stránce. Přináší spoustu nápadů,“ říká Kornel.

„A díky panu majiteli můžeme ty nápady realizovat,“ pokračuje Andrea.

Hedva Rýmařov v expozici tkalcovství a lnářství vysvětluje, jak se textilní minulost regionu potkává se současností.
Hedva Rýmařov. Zvenčí vypadá omšele, uvnitř ale skrývá poklady. Podívejte se

Vyjádření vděčnosti vůči Bohu

„Podařilo se nám potkat správné lidi, stali se z nich kamarádi, kteří to, co dělají, dělají srdcem, z vlastního přesvědčení. A Andrea je jeden z těch lidí, kteří jsou myšlence celé kavárny blízcí. Máme spoustu společného a toto nás drží pohromadě. Pro nás z ženou je to také vyjádření vděčnosti vůči Bohu a chceme skrze kavárnu udělat něco pro lidi." objasňuje Kornel, zatímco stoupáme do kopce.

Od října jede kavárna stejně jako všechny podniky v tomto oboru v režimu výdejního okna. Funguje od pátku do neděle v odpoledních časech. V Žulové, kde bývá tou dobou všechno zavřeno, tvoří jakýsi malý přístav. Přístav, ve kterém si mohou lidé dát i čerstvou polévku nebo slaný koláč.

Šikovné holky v týmu

Zajišťuje tedy provoz žulovské kavárny v těchto nelehkých časech tato dvojice?

„Ne. Mám na starost svého drobka, Kornel má na starost svoji práci. V týmu kavárny máme moc šikovné holky. Pečou a obsluhují lidi, taky je to baví,“ popisuje Andrea.

Pracovníci se do kavárny neshání lehce. Nábory přes inzerát se příliš neosvědčily. „Je to spíš o tom, že se někdo někde zmíní, někdo se zeptá, s někým se potkáme. Občas se připojí někdo ze zákazníků. Jako naše dvorní cukrářka,“ popisuje Kornel.

„S lidmi to máme tak, že raději zavřeme, než abychom otevřeli s těmi nesprávnými. Pokud se nám v nějaký moment nepodaří najít správné lidi, raději omezíme pracovní dobu, než abychom v kavárně měli někoho nespokojeného, kdo to bude dál přenášet na zákazníky,“ je rozhodnutý Kornel.

Ocitáme se na Boží hoře. Místa, odkud lze spatřit Praděd, polské roviny i žulovskou kavárnu. Dosud se nestalo, že by měla z personálních důvodů zavřeno. Její provozovatelé naopak plánují její další rozvoj.

Loni v létě se ukázalo, že její kapacita zdaleka nedostačuje zájmu zákazníků. Tři měsíce měla prakticky nonstop plno.

„Pobídlo nás to, abychom zvětšili prostory. V tuto chvíli máme dokončenu druhou místnost pro nadcházející sezonu, pokud tedy nějaká nastane. Jsme dohodnutí se soukromým vlastníkem v centru v centru Žulové, na jehož pozemku bychom rádi udělali klidovou zónu. V otevírací době by fungovala jako zahrádka. Místo, kde se lidé mohou potkat, posedět, zároveň bychom tam rádi tu a tam zorganizovali menší besedu, přednášku, koncertík, promítání. Mikrokulturní záležitost pro místní lidi a komunitu, která kolem kavárny vznikla,“ uzavírá Kornel.