Za jednu noc dokážou tito škůdci spást velké množství zeleniny a nepohrdnou ani dalšími rostlinami. Pro zahrádkáře proto nastal nejvyšší čas, aby se jich začali zbavovat.

„Kdybych slimáky nezačala sbírat, příští rok by mi už ze zeleniny nic nezbylo. Stačí se po dešti podívat na silnici, aby člověk viděl, jak mnoho jich letos je,“ řekla šumperská zahrádkářka Marie Malá. Nejúčinnějším způsobem, jak zredukovat počty slizkých žroutů, je pravidelné sbírání. Někteří zahrádkáři používají také takzvanou pivní past. Nádobu, kterou naplní ze třetiny až poloviny pivem, zahrabou do hlíny tak, aby bylo její ústí zarovnané se zeminou. Plzáky láká pach piva, a když se dostanou na okraj, spadnou dolů a utopí se.

„Tento způsob mi zatím připadá velice účinný, v zavařovacích sklenicích jich najdu každé ráno desítky. Navíc, když takových pastí položím deset, nemusím slimáky pracně sbírat. Ty, kteří se chytí, pak splachuji do záchodu,“ dodala Malá. Jedy zabíjející plže mohou otrávit jiná zvířata nebo na delší dobu zamořit hlínu. Proto je na malé ploše, jakou je zahrada, lepší využít jiných postupů. Mezi ně patří posolení slimáků nebo jejich postříkání slanou vodou. Není však vhodné solení používat příliš často, protože vysoká koncentraci soli v půdě snižuje její úrodnost.

Výčet receptů na zabití posbíraných plžů dokumentuje, jaký odpor k nim lidé chovají. Metody čítající pošlapání, udušení v uzavřené petlahvi, spálení, krájení v půli nebo přejetí zadními koly auta připomínají středověké mučení. Dobrý způsob, jak se slimáků zbavit, je nakrmit jimi prasata či kachny, pro něž jsou vítanou pochoutkou. Snad nejrychlejší je zalít plže horkou vodou, což s sebou pro zvířata nenese dlouhé utrpení. Do střední a severní Evropy se plzák španělský rozšířil ze západní Francie a Itálie. V nových oblastech se velice rychle množí, protože nemá mnoho přirozených nepřátel. V Česku plzáky loví nejvíce ježci, jejich dalšími nepřáteli jsou střevlíci, kachny a některé žáby.