Jeseničtí radní před několika dny doporučili zastupitelům schválit bezúplatný převod sochy rudoarmějce z majetku města do vlastnictví sousední České Vsi.

„Od roku 1992 ležela nejdříve v Technických službách, nyní je v bývalé kotelně, kterou jsme na minulém zastupitelstvu prodali. Nastala otázka, jak se sochou naložit,“ řekla starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová.

Nad osudem pískovcové skulptury se na radě města rozběhla dlouhá diskuse. Variantou byla její dlouhodobá výpůjčka.

„Socha nicméně není v úplně dobrém stavu, náklady na opravu budou asi v řádu desetitisíců korun. Nakonec jsme došli k tomu, že nejjednodušší bude vyhovět žádosti České Vsi a tu sochu bezúplatně předat,“ dodala starostka Blišťanová.

Součástí muzea

O převod skulptury požádala samospráva sousední obce.

„Rozhodně nemáme v úmyslu ji někde v obci znovu vztyčovat jako sochu. Nejpravděpodobnější scénář je její umístění v budoucí interiérové expozici, kterou plánujeme v horizontu roku, roku a půl. V rámci muzea by se stala součástí několika tisíců příběhů válečných zajatců na Jesenicku,“ informoval starosta České Vsi Petr Mudra.

Iniciátorem žádosti o převod sochy je Roman Janas. Ten už řadu let pátrá po osudech válečných zajatců z období druhé světové války na Jesenicku. V České Vsi rovněž vybudoval válečné muzeum.

„V letošním roce má být v České Vsi rekonstruována bývalá hasičárna. Vzniknou tam i prostory pro muzeum. Válečné muzeum, které nyní mám, bude do těchto prostor přesunuto. Chci jej rozšířit. Byla by v něm druhoválečná expozice a nově také expozice novodobých válečných veteránů Armády České republiky,“ popsal plány Roman Janas.

Na lesní hřbitov ne

Jeho původním záměrem bylo převézt sochu rudoarmějce na lesní hřbitov na Rejvíz. Tam jsou uloženy ostatky sovětských zajatců z období druhé světové války. Nepodařilo se však dospět k dohodě s olomouckým arcibiskupstvím, které se stalo vlastníkem pozemku, na kterém hřbitov leží.

„Asi před dvěma měsíci mě oslovili z vedení města Jeseník s tím, že potřebují prodat sklad, kde socha leží. Jestli bych měl pro tu sochu uplatnění. Napadlo mě toto využití. Než aby ležela dalších dvacet let někde ve skladu, může být v muzeu. Mám k tomu veškeré příběhy, píšu si i s pravnukem kapitána Fedorčenka (kterého má socha připomínat, pozn. red.).

Sochu někdo na začátku devadesátých let potřísnil rudou barvou. Má také zlomený nos. „Mělo by dojít i k nějaké opravě, určitě to budeme také na obci řešit,“ dodal Roman Janas.

Rudoarmějec v Jeseníku
Na sklonku druhé světové války, 8. května 1945, byl před hotelem Krone v Jeseníku zastřelen kapitán Rudé armády Mark Mefodjevič Fedorčenko. Pohřben byl 12. května na dnešním náměstí Hrdinů. Jeho ostatky byly během několika měsíců exhumovány a převezeny na hřbitov do Bruntálu. Jméno kapitána Fedorčenka bylo až do roku 1963 neznámé.
Na místě někdejšího hrobu v Jeseníku byla 28. září 1965 odhalena třímetrová socha rudoarmějce podle návrhu jesenického rodáka Josefa Žbika. Pomník se nacházel na hranici dnešního parkoviště a parčíku. Místo se za komunistického režimu stalo dějištěm oslav a manifestací.
Jako pionýr zde u kladení věnců stával i dnešní starosta České Vsi Petr Mudra. „Byl to rozlehlý mramorový podstavec, na něm byl další, asi dvoumetrový. Socha mohla stát ve třech metrech, celkový monument byl třeba pětimetrový. Konalo se tam kladení věnců na prvního máje, možná i u dalších příležitostí. Veškerá sláva, pionýři, holubičky, soudruzi odevšad s velkými věnci, podstavce na věnce,“ popisuje své dětské vzpomínky.
Jeseník celkem třikrát navštívila i manželka kapitána Fedorčenka s dvěma dcerami. Poprvé v druhé polovině 60. let, naposledy v roce 1981. Socha rudoarmějce byla odstraněna v roce 1992.
Zajímavostí je, že jesenický rudoarmějec má dvojce. Prakticky identickou sochu Josef Žbik vytvořil pro město Aš. Odhalena byla v červenci 1972, demontována byla na jaře 1990.