Především v počátku hnízdění jsou sokoli velmi citliví na rušení. Pokud se to stává opakovaně, hnízdo mohou i opustit.

„Posledních pár týdnů, kdy se v horách pohybovalo méně lidí, začátku hnízdění určitě prospělo. Doufám, že i zbytek jarních měsíců budou návštěvníci Jeseníků ohleduplní a budou respektovat případná omezení vstupu do míst, kde se sokoli a jiné vzácné druhy vyskytují,“ řekl Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Novodobé hnízdění sokola v Jeseníkách se datuje od roku 2001. Od této doby populace v Hrubém Jeseníku a okolních pohořích prakticky neustále posiluje.

Triatlet David Jílek při everestingu v areálu Kouty.
V Jeseníkách nastoupal Everest. Na nemocné děti pomohl získat statisíce

Zatímco v roce 2001 vyvedl první pár dvě mláďata, loni 21 párů posílilo 29 potomků. Historicky uváděných dvacet hnízdišť se sokolům podařilo obsadit do dvaceti let od prvního prokázaného hnízdění.

Při návratu sokola zpět do přírody sehrál důležitou roli člověk. Lidé také od počátku jesenickou populaci monitorují a výsledky vyhodnocují.

„K monitoringu a ostraze samotného hnízda, případně i přístupové cesty využíváme fotopasti s okamžitým přenosem. Díky nim máme obrovské množství jedinečných informací ze života sokolích rodin, které se následně snažíme využít i k jejich ochraně,“ konstatoval Tomáš Pospíšil, ornitolog a spolupracovník Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který se na sledování sokolů od počátku významně podílí.

Pravděpodobnost zdárného vyvedení mláďat snižují přirozené faktory, jako jsou predátoři, například kuna, výr či krkavec, nepříznivé počasí či vnitrodruhová konkurence. Zabezpečení klidného hnízdění ze strany člověka je ale faktorem stěžejním.