Šlo o pět různých článků v novinách, které výroky Jany Hamplové citovaly. Kavřík požadoval za každý článek čtyřicet tisíc korun a omluvu na půdě městského i krajského zastupitelstva. Dále žádal, aby Hamplová poslala omluvu i na krajské ústředí ODS, za kterou byl zvolen starostou i zástupcem hejtmana.

„Výroky, pro které Ladislav Kavřík podal žalobu na ochranu osobnosti, mu podle soudu objektivně nemohly způsobit újmu ve sféře osobnostních práv,“ zdůvodnila rozhodnutí mluvčí soudu Barbara Plchotová.

Rozsudek zatím není pravomocný, do čtrnácti dnů od jeho písemného doručení se může Kavřík odvolat k Vrchnímu soudu. Jeho reakci se Deníku nepodařilo získat. Už před čtyřmi dny, když seděl v publiku při jednání mohelnického zastupitelstva, avizoval, že se k tomu nebude vyjadřovat.

Před časem ale řekl, že stokrát opakovaná lež se pro mnohé lidi stává pravdou a že město Mohelnice nemuselo za Esmo zaplatit ani korunu, žádná škoda mu nevznikla.

Jana Hamplová příznivý rozsudek očekávala.

„Soudce řekl, že moje výroky byly sice tvrdé, ale odpovídaly situaci kolem krachující městské teplárny Esmo,“ uvedla Hamplová a dodala: „Po zavedení nové technologie, o které rozhodl starosta jako jednatel Esma za zády radních a zastupitelů, spěla teplárna rychle k pádu. Neomluvitelně špatné rozhodnutí stálo město miliony. Teplárenství je všude výnosný obchod, jen v Mohelnici máme unikát, protože naše teplárna zbankrotovala.“

Hamplová poznamenala, že žaloba byla ze strany Ladislava Kavříka velmi špatný krok.

„Kdybych byla jeho právníkem, tak bych mu ji nedoporučila. Taky mě mrzí, že k soudu nikdy nepřišel, vždy jen poslal svého právníka,“ řekla Hamplová.

Před téměř deseti lety byla Jana Hamplová v podobném sporu v opačné roli žalobce. Tehdy se s městem Mohelnice soudila kvůli hanlivému článku, který vyšel v roce 2000 v Mohelnickém zpravodaji. Když se nedočkala omluvy zastupitelstva, podala žalobu. Vedle omluvy, kterou musel Mohelnický zpravodaj dvakrát zveřejnit, vysoudila v roce 2004 i čtvrt milionu korun.