Malá jeskyně na Jesenicku je celorepublikovým unikátem. Na čtyřech stech metrech podzemního prostoru odborníci nalezli čtyři tisíce nápisů, kreseb či rytin. To je největší počet v celé České republice.

Restaurátorský zásah v Jeskyních na Špičáku je vůbec prvním svého druhu, který odborníci na území Česka absolvovali. I proto tříměsíčním pracím předcházela bezmála čtyřletá příprava.

„Pro nás to byla nová zkušenost, nikdy jsme neměli možnost v takovémto prostředí pracovat. Jeskyně rozhodně není standardní prostředí pro uchovávání nástěnné malby," řekl restaurátor Martin Dvořák.

Teplota v jeskyních se celoročně pohybuje okolo devíti stupňů, vlhkost vzduchu zde dosahuje vysokých hodnot. Kresby v podzemních prostorách narušují kromě vlhkosti také vápenaté nánosy nebo stékající voda. Ta poničila i část výjevu Adorace Kříže. Renesanční malbu autor vytvořil v 16. století.

Když z ní v roce 2010 odborníci odebírali vzorky barvy, její tloušťka v nejsilnějších místech dosahovala pouhých třináct nanometrů.

„Stačil by prudší výkyv klimatu v jeskyni a za několik desítek let bychom malbu nemuseli být schopni rekonstruovat," řekl garant projektu Petr Jenč.

Restaurátorka Dominika Machačová potvrdila, že malba byla velmi špatně čitelná. Kříž a okolní figury musela sestavovat pod speciální lupou.

„Finální část restaurování byla hrozně zdlouhavá a náročná. Nešlo pracovat déle než dvě hodiny, jinak bychom přišli o oči," poznamenala Dominika Machačová.

Nejcennější malby v centrální části jeskyně připomínají návštěvy hledačů zlata, barevných kovů a drahých kamenů. Jeskynní galerie tak mimo jiné zrcadlí období zlaté horečky na Jesenicku a Zlatohorsku. Tato éra je spojená s podnikatelským zájmem vratislavských biskupů a rodu Fuggerů.

Během dlouholetého zkoumání se odborníkům podařilo najít u řady nápisů či letopočtů souvislosti s tehdy žijícími osobnosti. Patří mezi ně i letopočet z roku 1519, který je vůbec nejstarším letopočtem objeveným v jeskyni na území České republiky.

„Odpovídá roku, kdy vratislavský biskup Jan V. Thurzo povolil na Jesenicku kutací práce v blízkém okolí Jeskyně Na Špičáku," vysvětlil Petr Jenč.

Podle zástupkyně vedoucí jeskyní Ivany Foitové jsou návštěvníci z obnovených maleb unešení. „I ti, kteří tu byli loni a do jeskyní se jim moc nechce, to strašně chválí. Říkají, že je to moc hezky udělané," poznamenala.

Jeskyně Na Špičáku jsou jedny z mála ve střední Evropě, které zmiňují nejstarší středověké prameny z 15. století. Zdejší podzemní systém vytvářely vody z tajících okrajů kontinentálního ledovce. Většina chodeb má výrazný srdcovitý profil, který se stal symbolem jeskyně.