Rabínova žena Fanny Neuda psala své Hodiny zbožnosti pro židovské ženy a kniha vyšla postupně v mnoha vydáních po celém světě. V roce 2003 ji náhodou objevila v antikvariátu editorka Gettyho muzea v Los Angeles Dinah Berland.

Kniha na ni tak zapůsobila, že se vydala po stopách její autorky, přes internet objevila loštickou společnost Respekt a tolerance a od ní získala potřebné informace. Rozhodla se knihu v Americe znovu vydat. Text převedla do moderní angličtiny a dokonce ho zveršovala. Kniha vyjde v USA koncem srpna i s přílohou věnovanou autorce a Lošticím.

Když Dinah Berland začala v červnu chystat sérii přednášek a besed o knize, obrátila se i na synagogu v Milwaukee, kam jako dítě chodívala na bohoslužby s rodiči. Telefon zvedla rabínova žena a vzápětí připravila editorce nečekané překvapení.

„Ty Loštice já dobře znám. Moje maminka Edith Carter, rozená Knöpflmacherová, z toho kraje pochází a v Lošticích měla spoustu příbuzných,“řekla žena.

Ukázalo se, že Edith Carter je naživu. Přežila Osvětim, dnes má devadesát roků a pořád vynikající paměť. Dinah poslala staré paní brožuru Byl jednou jeden svět, kterou sestavili členové sdružení Respekt a tolerance. Tentokrát bylo velké překvapení na straně staré dámy.

„Ke svému úžasu jsem na první straně našla snímek z oslavy narozenin svého dědečka. To je neuvěřitelné!“ napsala Edith Carter.

A poslední překvapení následovalo. Knihu Hodiny zbožnosti paní Edith dobře zná. „Měla jsem ji u sebe i při transportu do Osvětimi, ale když nás tam vyháněli z vagonů, uhodili mě přes ruku a já jsem o knihu přišla,“ napsala Edith Carter.

Dnes už pro sdružení Respekt a tolerance, které se zabývá historií Židů v regionu, sepisuje vzpomínky na lidi, kteří byli součástí místní židovské komunity.