Do čeho bude Javorník v následujících letech investovat? Jak bude řešit problémy bezpečnosti či vysoké nezaměstnanosti? Na tyto a další otázky odpovídal Jiří Jura v rozhovoru pro Deník.

grafika.Jaký bylo pro vás návrat na radnici po čtyřech letech?
Bylo to jiné, než když jsem sem nastoupil před osmi lety. Tenkrát jsem byl jednak úplný nováček, jednak tehdy město tížily poměrně velké dluhy. Městské pokladně chybělo čtyři a půl milionu korun. Museli jsme domluvit splátkový kalendář firmě Strabag, od které na radnici ležela faktura na tři a půl milionu korun. Pak se zaplatily faktury v celkové hodnotě asi milion korun dalším drobnějším dodavatelům. Nyní jsem věděl, do čeho jdu. Uplynulé čtyři roky jsem byl zastupitel, takže jsem měl přehled o hospodaření města. V tom to bylo jednodušší.

Jaké největší priority máte v nadcházejícím čtyřletém období?
Chceme pokračovat v prioritách z našeho prvního funkčního období. Tehdy se nám nepodařilo spravit radnici. Chceme ji zrekonstruovat zevnitř i zvenku, vyměnit okna, zateplit ji a dát jí nový plášť. Chystáme též projekt na revitalizaci dolní části náměstí. V minulosti se zde nacházela čerpací stanice. Kontaminovaná zemina se odtěžila a nyní skončilo období, po kterou se musely pozemky monitorovat. Chceme dát spodní část náměstí pod radnicí, kde se nachází parčík, do pořádku.

Velkým tématem se v Javorníku stal přesun sídla obvodního oddělení policie do Žulové. V Javorníku zůstala jen služebna s omezeným provozem. Místní lidé se s odchodem policistů doteď nesmířili.
My také ne. Minulý týden jsme jednali s paní Andělovou (vedoucí územního odboru policie v Jeseníku, pozn. red.). Neustále bojujeme za to, aby se obvodní oddělení vrátilo zpět do Javorníku. Existují indicie, že není definitivní stav, že zůstane sídlit v Žulové.

Jiří JuraSedmačtyřicetiletý Jiří Jura není v komunální politice nováčkem. Zastupitelem se poprvé stal v roce 2002, nyní zasedá v městském parlamentu již čtvrté volební období. Mezi lety 2006 a 2010 byl starostou. Od roku 1994 provozuje v Javorníku zahradnictví.

Problémem byl špatný technický stav budovy policie v Javorníku. Byli byste například ochotni policii poskytnout budovu novou?
Už před čtyřmi lety jsme v Javorníku vytipovali pro policii vhodnou nemovitost, vstoupili do jednání mezi ní a majitelem budovy. Vše bylo na spadnutí, bohužel do toho přišla hospodářská krize a celorepublikové propouštění policistů. Policie si vybrala pro ně asi jednodušší variantu, kdy se uvolnila nemovitost v Žulové, kam se přestěhovali. Pokud by to finanční možnosti města dovolily, byli bychom ochotni pro policii budovu odkoupit i nyní. Bezpečnost občanů je na prvním místě. Nemovitostí vlastníme více, například budovu bývalého soudu. I tam by mohla policie sídlit. V současnosti se snažíme ve městě zajistit bezpečnost prostřednictvím bezpečnostní agentury. Město tyto služby stojí sto tisíc korun měsíčně.

Smlouva s agenturou loni skončila, budete ve spolupráci pokračovat i letos?
Na pracovním jednání zastupitelů jsme se dohodli, že bychom v součinnosti s touto agenturou pokračovali. Smlouvu jsme s ní podepsali do ledna 2016.

S bezpečností úzce souvisí otázka takzvaných nepřizpůsobivých obyvatel, kterých v Javorníku jako i jinde v pohraniční přibývá. Jak budete tento problém řešit, pokud s ním z pozice města vůbec něco dělat můžete?
Je to složitá věc. Určitě bychom nechtěli, aby se sem takoví občané stěhovali. Nicméně tito lidé se navazují na ty, kteří tu už jsou, na jednotlivá sdružení, která ve městě působí. Pro město tito lidé nejsou přínosem, jsou naopak zdrojem nepříjemností. Snažíme se různými způsoby přísun těchto lidí zastavit, ale narovinu říkám, není jak. Město v této věci nemá moc pevnou pozici.

Jaké nové pravomoci nebo změny legislativy by městu pomohly?
Špatně funguje systém proplácení nájemného. Mám informace, že pronajímatelé nemovitostí nabízejí byty lidem na sociálních dávkách. Peníze přitom inkasují přímo od úřadu práce. Je složité dát takovým lidem peníze na ruku, utratili by je a neměli by vůbec nic. Na druhou stranu si myslím, že pronajímatelé nemovitostí si na tomto systému udělali byznys. Lákají tyto lidi do Javorníku a město nemá možnost, jak tuto situaci ovlivnit.

Z předvolební ankety vyplynulo, že obyvatele v Javorníku velmi trápí problém nezaměstnanost. Jak můžete jako samospráva k řešení tohoto problému přispět?
Javorník ze tří stran obklopuje Polsko a od vnitrozemí jej oddělují vysoké hory. Doprava čehokoli do Javorníku je tím pádem složitější. Město těžko ovlivní, aby se zde vybudoval nějaký velký průmysl, to není v naší moci. Snažíme se ale o navázání kontaktů s Polskem nebo o to být nápomocni místním podnikatelům. Od jednoho jsme před dvěma týdny zaznamenali žádost o odkup městských pozemků z důvodu rozšíření areálu a rozvoji firmy. Uděláme maximum pro to, abychom mu vyhověli.

Dalším z diskutovaných problémů byla otázka zrušených přechodů pro chodce v centru. Kdy se přechody do města vrátí?
Podali jsme na krajský úřad žádost o dotaci na opětovné vybudování přechodu u základní umělecké školy. Je projekčně zpracován, o dotaci by mělo být rozhodnuto v březnu či v dubnu. Přechod je v těchto místech nesmírně důležitý, školu navštěvuje spousta dětí. Pokud vše půjde dobře, ještě letos by mohl tento přechod vzniknout. Další přechod ze spodní části náměstí k bývalé mlékárně je součástí situačního řešení celého prostoru náměstí.

Synonymem Javorníku je zejména pro turisty zámek Jánský Vrch. Spolupracuje město se správou zámku?
Jánský Vrch je dominantou Javorníku, všichni se jím chlubíme. S paní kastelánkou jsme v kontaktu, snažíme se navzájem vycházet vstříc. Řešili jsme například, aby bezpečnostní agentura placená městem dozorovala i pozemky, které jsou součástí zámku, aby zde nedocházelo k vandalismu.

Jednou z mála možných cest rozvoje Javorníku je právě turismus. Jaké kroky bude město dělat v této oblasti?
Minulý týden jsme se setkali se zástupci Paczkówa. Mezi oběma městy se rýsuje spolupráce. Mají projekty, které by chtěli řešit v partnerství s českou stranou. Tyto projekty by měly na obě strany hranice přilákat turisty. V nyském jezeře je možnost koupání, rybolovu. V Paczkówě a okolí existuje řada historických památek či muzeum plynárenství, řeší tu nicméně problém s ubytováním. Pokud turista přijede do Javorníku a ubytuje se zde, budeme rádi.

Javorník může turistům nabídnout zámek, lákadla existují i na polské straně hranice. Výsledkem vzájemné spolupráce může být výsledkem lákavá nabídka pro návštěvníky.
S polským příhraničím tvoříme dohromady jeden region, byť v podvědomí lidí státní hranice stále existuje. Osm kilometrů od Javorníku leží velké město. Není důvod proč s ním spolupráci neotevřít.