„Jeden z pracovníků, kterého máme na veřejně prospěšných pracích, je povoláním malíř, tak toho využíváme," říká nový starosta Jindřichova Josef Langer. Deník s ním hovořil o problematice zaměstnanosti v obci, areálu papírny či investicích, které Jindřichov čekají.

close grafika. zoom_in Obyvatele Jindřichova asi nejvíce pálí nezaměstnanost. Co obec dělá pro její snižování?
Zaměstnáváme osm lidí na celý rok na veřejně prospěšné práce. V zimě uklízí sníh, v létě se starají o zeleň. Na území Jindřichova máme tři hřbitovy, několikrát do roka na nich sečou trávu. Myslím, že po dobu, co se tito lidé zaměstnávají, se stav veřejných prostranství hodně zlepšil. Osm lidí je ale zanedbatelné číslo oproti čtyřem stům padesáti, které zaměstnávala desítky let zdejší papírna.

Jaká je nyní situace okolo papírny?
Některé objekty jsou pronajaté. Soukromý zemědělec ze Žibřidovic tam má autodílnu. Majiteli papírny se v poslední době podařilo zaměstnat několik lidí. Pracuje tam snad devět zaměstnanců, dělají dokonce na směny. Jedná se o svářečskou výrobu pro hanušovický podnik ZKL. Majitel prostory nabídl i firmě Siemens, dokonce se uvažovalo, že by tu mohlo vzniknout až dvě stě pracovních míst. Nakonec to ale nedopadlo. Záměrem současného majitele areálu papírny je, aby z něj vznikla průmyslová zóna jako je v Potůčníku. Ale i v Potůčníku trvalo dlouho, než se něco vybudovalo. Budovy byly spoustu let opuštěné.

Josef LangerV Jindřichově žije od svých tří měsíců, kdy se do obce nastěhovali jeho rodiče. Vyučil se mechanikem měření a regulace na papírenském učilišti ve Štětí, následně absolvoval obor slaboproud na průmyslovce v Lanškrouně. Devatenáct let pracoval v papírně v Jindřichově, poté měl souběžně s tímto zaměstnáním vlastní živnost. Od roku 1997 pracoval v soukromé firmě. Po jejím krachu působil tři roky ve firmě Elzaco a půl roku ve firmě Kostka-kolobka v Potůčníku. Loni na podzim byl zvolen starostou Jindřichova. Je mu 54 let.

Je i v zájmu obce, aby v tomto areálu vznikla pracovní místa. Spolupracujete se současným majitelem papírny?
Jakmile jsem se dostal do funkce starosty, moje snaha byla s majitelem spolupráci navázat. Konečně máme uzavřenu nájemní smlouvu o pro naše hasiče, kteří v papírně sídlí. Byli tam vždycky, ještě v dobách, kdy fabrika fungovala a zastřešovala veškeré dění v obci. Byli tam de facto zadarmo. Když ale nyní patří areál soukromníkovi, nemůže po něm nikdo chtít, abychom tam neplatili ani za energie. Dohodli jsme se na kompromisu a hasiči v papírně sídlí za určitý měsíční nájem.

Když člověk projíždí Jindřichovem, nemůže si nevšimnout obrovské investiční akce, stavby kanalizace. Kdy by měla být hotova?
Stavba by měla skončit letos v září. Po tlakové zkoušce by měl nastat roční zkušební provoz. V té době by se měly vybudovat přípojky. Co je v Jindřichově unikát a čeho si lidé určitě všimnou, je, že budeme mít sto metrů od sebe dvě čističky.

Snažili jste se situaci, kdy vedle nevyužité papírenské čistírny budujete novou, nějak řešit?
Snahou majitele papírny bylo čističku uplatnit pro obec. Mít v obci dvě čističky je hloupost. I když papírenská čistička je uzpůsobená pro jinou technologii a bylo by ji třeba přebudovat, nebylo by alespoň zabrané místo stavbou nové. Když jsem se dostal do funkce, setkali jsme se spolu s majitelem papírny s náměstkem ministra životního prostředí, zda by mohlo dojít ke změně v projektu a mohla být využita původní čistička. Bohužel to zamítli, bylo příliš pozdě. Na nové čističce už začaly nějaké práce, byť jen v malém rozsahu. Druhá čistička bohužel bude.

Zbydou Jindřichovu po finančně náročné akci kanalizace peníze i na další investice?
Vstupujeme do druhé etapy zateplení školy. Loni se vyměnila okna, letos se dělá zateplení. Celková výše investice je do pěti milionů korun, druhá etapa by měla končit v červnu.

Vypsali jste výběrové řízení na varovný systém. Proč jste se rozhodli jej udělat?
Bylo to ještě rozhodnutí bývalého pana starosty. Systém se dá pojmout i tak, že budeme mít bezdrátový rozhlas, kterým pokryjeme celou vesnici. Z obecního rozpočtu na tuto akci půjde jen malá částka, asi patnáct procent výše investice. Získáme nejen varovný systém v případě povodně, ale mohou ho používat i hasiči při požáru a můžeme jej využívat prakticky jako rozhlas.

V letošním roce uplyne 280 let od postavení kostela v Pustých Žibřidovicích. Chystáte nějaké oslavy?
Osmnáctého července na svátek Máří Magdalény, patronky kostela, tam chceme poprvé uspořádat pouť. K této příležitosti jsme nechali vyrobit speciální hrníčky. Jeden student od nás si připraví program o historii kostela, máme pozvanou hudbu Bludověnka, pro návštěvníky připravíme občerstvení.

Jindřichovem vede objížďka Červenohorského sedla. Je vyšší doprava citelná?
Je to poznat. Když jedete ze Šumperku přes Kopřivnou, po cestě potkáte hodně kamionů. Navíc má ještě probíhat oprava železnice, vlaky budou nahrazeny autobusy, situace bude o to horší.

Komplikuje vám zvýšená doprava život v obci?
Určitě. Bývá problém už jen přejít silnici nebo vyjet z boční cesty. Na takový provoz nejsme zvyklí.

Starostou jste se stal jako první náhradník nejslabší politické strany. To je hodně neobvyklá situace. Jak k tomu došlo?
Sestavení naší kandidátky byla aktivita mého syna, mě na ni napsal jako druhého v pořadí. Na kandidátku jsem nešel s žádnými ambicemi. Situace po volbách byla taková, že bývalý starosta byl pro zastupitele kromě těch z jeho uskupení nepřijatelný. Syn ve volbách dostal hodně hlasů, čtyři zastupitelé v opozici proti bývalému starostovi chtěli, aby se starostou stal můj syn. Jenže je mladý a navíc z toho měl obavy. Ze zastupitelstva tak odstoupil. Nikdo jiný nechtěl starostu dělat, a tak to zbylo na mně.