Ještě na podzim veřejná sféra neměla nasmlouvané energie na rok 2023. Město Šumperk nyní pro sebe i své organizace energie nasmlouvané má, ale za spotové ceny (okamžitá cena na trhu, v různých časech je různá, pozn. red.). Město tedy nemůže vědět, kolik za energie v příštím roce zaplatí…
V tuto chvíli budeme platit spotovou cenu plus určitou odměnu dodavateli. Pro město to bude znamenat náklady, je ale otázka, zda se s tím dalo dělat něco jiného. Divadlo si ceny zastropovalo někdy na jaře a má je zastropované velmi dobře. Kdyby někdo měl křišťálovou kouli, řešil by to na začátku a mohli bychom z toho těžit. Ale jsem rád, že energie jsme vyřešili alespoň tak, jak je vyřešené máme.

Budete se ještě během roku snažit přejít na fixované ceny (pevně stanovená cena na určité období, pozn. red.)?Bude na stole. Se spotovou cenou ještě nemáme zkušenost a budeme se muset bavit o tom, co s energiemi budeme dělat do dalšího období. Jestli fix, soutěžit energie na burze, nebo jít a vyjednávat s konkrétním dodavatelem, nějakým silným hráčem. Musíme sledovat, kam se ceny budou hýbat.

Jednou z možností řešení energetické situace jsou úspory. Ve městech bývá největším spotřebičem energie veřejné osvětlení. Šumperk svítí snad kompletně sodíkovými lampami. Přejde na LED svítidla, která mají výrazně nižší spotřebu?
Některé kroky jsme udělali okamžitě. Vypnuli jsme nasvícení budov, radnice, kostela a dalších. Bavíme se o zkrácení doby svícení. Veřejné osvětlení je rozděleno do bloků a každý se zapíná v určitý čas. Bavíme se o tom, jak se dá doba svícení zkrátit a sjednotit. I zkrácení o krátký časový úsek znamená velkou finanční úsporu.
Pak jsou kroky, které lze dělat do budoucna. Na Jesenické bude rekonstruována zelená vlna. Do této akce jsme zahrnuli výměnu světel na celé ulici, abychom je mohli řídit. Do současného současného osvětlení lze koupit určité prvky, které ho umožní řídit dálkově. Lze s ním pracovat nebo ho dříve vypínat.
Dostal jsem informaci, že veřejné osvětlení už šetří, nesvítí na stoprocentní intenzitu. Naším úkolem je vyměnit co nejvíce světel v co nejkratším časovém úseku. Bude to ale nákladná věc. Svítidel jsou po městě tisíce a u každého sloupu si musíte říct, co dalšího na něj chcete zavěsit, kameru nebo něco jiného. Dokončuje se pasportizace veřejného osvětlení, abychom věděli, co kde máme a jaké kroky bychom v této oblasti měli dělat.

Je v plánu vypínat přes část noci veřejné osvětlení ve městě nebo v některých částech?
Měli jsme to na stole. Když jezdím ve tři ráno do Prahy, zjišťuji, že třeba dvě pětiny obcí jsou úplně vypnuty. Což je velká úspora, na druhou stránku existuje judikát soudu, že město je povinno zajistit viditelnost. Pokud ji město nezajistí a s lidmi to dopředu nekomunikuje, je poté ve slabší pozici a jdou za ním všechny pojistné události, které se v souvislosti s vypnutým osvětlením stanou.
Máme pracovní skupinu, na které si máme říct, jaké osvětlení je na jednotlivých ulicích a zde můžeme něco vypnout. Například na Jiřího z Poděbrad máme zároveň osvětlenou ulici i chodník. Bavili jsme se o tom, zda můžeme chodník vypnout, protože z ulice na něj bude dopadat dostatečné světlo. Že by se někde vypínalo osvětlení blokově, o tom se neuvažuje.

Starosta Šumperku Miroslav Adámek.
Starosta Šumperku Adámek: o stovkách městských bytů, investicích či Hedvě

Je technicky možné vypnout každou druhou lampu?
Některé ulice na to nachystány jsou, ale v celém městě to možné není. Pokud bychom to udělali, zkoumali bychom i to, zda stále budeme ještě dodržovat normu co se osvětlení týče.

Jedna věc jsou úspory, druhá strana mince je energetická soběstačnost. Máte v plánu fotovoltaiku. Kam všude byste chtěli fotovoltaické panely dát?
Nabízí se veřejné budovy. Tam, kde by logicky hned docházelo ke spotřebě vyrobené energie. Největší investice bývá do úložišť, typicky bateriových. Pro nás by bylo optimální fotovoltaiku alespoň v první fázi osadit na školské budovy, kde hned přes den dojde ke spotřebě energie.

Kolik budou fotovoltaická řešení stát?
To teď nejsem schopen říct ani odhadnout. Začleníme je do projektů, které budeme podávat v rámci Národního plánu obnovy. Každá budova je jiná, problémem bude, jestli na fotovoltaiku máme připravené střechy. Řadu jich nebude možná osadit hned, protože nemají dostatečnou nosnost. Hodně se komunikuje i komunitní energetika, aby škola mohla posílat přebytky do okolí. Pak už by to bylo o bateriových úložištích. Byl jsem na konferenci v Jeseníku, kde společnost Fenix má vybudované bateriové úložiště, na které dává dlouhodobou garanci. Toto by se mi líbilo jako pilotní projekt.

Komunitní energetiku ale musí umožnit zákon, který ještě není schválen. Co v této věci uděláte jako starosta a zároveň senátor?
Existuje velká lobby ČEZu, který by přišel o určitou část tržeb. Ale doufám, že se zákon prosadit podaří. Už teď se tomu snažím pomoci, a to jak na stálé regionální konferenci Olomouckého kraje, tak na úrovni jednotlivých obcí v okolí, které energetika také trápí. Šumperk je obec s rozšířenou působností a měl by pro okolní samosprávy zajišťovat určitý servis, tok informací. Jednali jsme se starosty Nového Malína, Oskavy. Úkolem uvolněného radního má být, aby toto koordinoval pro okolní obce a prioritně samozřejmě pro nás.

Před volbami vaše hnutí slibovalo zřízení technických služeb. V současnosti má Šumperk všechny tyto činnosti nasmlouvané u soukromých firem. Kdy byste chtěli vlastní technické služby spustit?
V průběhu roku 2023 budeme řešit termín, jakým způsobem, jakou by měly mít právní formu a další otázky. Podle mě by měl jít rozvoj technických služeb metodou nabalování jednotlivých činností. Jako nejpalčivější vidím úklid ve městě, v létě i v zimě jsou vidět plné koše. A také sekání trávy, údržbu zeleně. Přijede firma, která trávu za několik dnů poseká a zase odjede, ale není možnost pružně reagovat na klimatické podmínky, kdy třeba více prší a tráva rychleji roste. Jestliže jdete po chodníku, na který přerůstá tráva, ve kterém roste plevel nebo z něj musíte sejít na silnici, protože do něj zasahuje keř, je to špatně. Zimní údržbu a svoz odpadů nám zajišťuje firma Recovera, tam je zatím vzájemný vztah výhrou pro obě strany. Na stole ale budou i témata, jakou cestou půjdeme v oblasti dopadů. Od roku 2025 budeme muset jako město dodržovat stanovené limity.

Jak budete postupovat v modernizaci kulturního domu? Před čtyřmi lety byla vypracována studie a řešil se projektant. Nyní je vypracována jiná studie a výběrové řízení na projektanta prošetřuje Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Co uděláte proto, aby se za čtyři roky stavělo nebo už byla modernizace hotová?
Chtěl bych vám slíbit, že to všechno půjde. Je to ale složitý právní proces. Výběrového řízení na vytvoření projektové dokumentace se účastnily dvě firmy. Nějak se rozhodlo a jsme ve fázi ÚOHS. A teď řešíme, co s tím. Pokračovat ve výběrovém řízení, vypořádat připomínky ÚOHS a znovu vyhodnotit ty dvě firmy v rámci těchto připomínek? Shodit celou soutěž a vypsat ji znovu? Nebo počkat na rozhodnutí ÚOHS, který to výběrové řízení svým rozhodnutím zruší a pak teprve budeme mít otevřenou cestu? Každá cesta nese právní rizika, která budeme muset vyhodnotit.
Ideální by pro mě bylo v rámci čtyřletého volebního cyklu vybrat kancelář, která udělá kvalitní projektovou dokumentaci. Pokud nemáte na prvopočátku kvalitního projektanta, má to dopad na stavbě. Příkladem je Erbenova ulice, kde se až posléze zjistilo, že je tam špatně uložený plynovod a musel se předělávat. Takže vybrat kancelář a zároveň si vytvářet finanční zdroje,které do toho bude moci město dát, a hledat dotační tituly. Je to tak velká investice, že ji město samo neutáhne.

Dům kultury v Šumperku.
Ve výběrku na projektanta kulturáku Šumperk chyboval, řekl úřad

V oblasti kultury přetrvává otázka manufaktury, kterou město koupilo za dva a půl milionu korun a téměř třicet milionů korun investovalo do jejího vyklizení, sanace, odvlhčení, rekonstrukce krovů a zastřešení. Avizovaný projekt muzea textilnictví by vyšel na desetimiliony korun plus závazek pro město navždy financovat provoz a opravy. I vzhledem k dalším oblastem, do nichž musí město investovat, nebylo by rozumnější se této budovy zbavit?
Nad manufaktorou jsme uvažovali. Popsaná fakta jsou na stole. Můžeme ji realizovat podle zhotovené studie, ale musíme si říct, co nás to bude stát. Žádný dotační titul na to neseženeme, nebo to budou drobné. Na zastupitelstvu nás opozice „šťavila“, že pro manufakturu nic neděláme, že oni by ji zrealizovali. Je ale třeba si dát na stůl čísla. Rozhodně nejsou v příštím roce v plánu masivní investice do manufaktury. Kdybych si měl vybrat, osobně je pro mě určitě priorita kulturní dům. Oba objekty realizovat nedokážeme. I bydlení (viz minulou část rozhovoru, pozn. red.) je pro mě zásadnější než manufaktura. Neuvažovali jsme o prodeji manufaktury, naopak je třeba přemýšlet, co tam opravdu chceme. I v rámci toho, co nám dovolí památkáři. Může to být využití, které zatím nemusí být vidět, ale může být pro nás tak zásadní nebo se na něj najde dotační titul, že manufakturu nějak zrealizujeme. Ohledně manufaktury vznikl v minulosti zajímavý koncept, ale byl jsem u několika jednání, kde se uměle hledalo, jak ten objekt naplnit. A to není správná cesta. Některá jiná využití se možná již rýsují.

Můžete být konkrétnější?
Měli jsme tu jednání v rámci inovačního hubu, to by se tam nabízel jako jedna z částí. Možná bude v manufaktuře více využití poskládaných jako skládanka. Cokoli tam zřídíme, nebude jen o počáteční investici, ale budeme muset financovat i provoz.

Budova bývalé textilní manufaktury v Šumperku v říjnu 2021.
Šumperská manufaktura dostane střechu. Co bude dál?