Typickým příkladem je Lipová-lázně. Obec rozděluje od konce šedesátých let Chráněná krajinná oblast Jeseníky na dvě poloviny. Hranici tvoří tok řeky Staříč. Člověk, který bydlí vpravo proti jejímu proudu, žije mimo chráněnou oblast. Záležitosti ochrany přírody zde řeší příslušný odbor jesenické radnice.

Jeho soused na druhém břehu řeky však už bydlí v chráněné oblasti. Do správních řízení zde vstupuje správa CHKO. V praxi to například znamená, že kdo chce na levém břehu postavit dům, potřebuje k tomu navíc souhlas Správy CHKO.

Stávající situace komplikuje život obyčejným lidem i samosprávám. Pro správu CHKO zase znamená více práce. Na problematiku hranic, které jsou podle jejich soudu nastaveny nelogicky, naposledy poukázali starostové z Jesenicka při jednání na ministerstvu životního prostředí týkající se Národního parku Jeseníky.

„Navrhujeme, aby se hranice CHKO posunuly za hranici zastavěného území obcí. Kdyby se v Lipové hranice změnila tak, že by ji netvořila řeka Staříč, ale zastavěné území, správa CHKO by neřešila, jaká okna, střechy nebo krytinu si mohou lidé dát na dům. Měla by větší prostor řešit ochranu přírody,“ míní starosta Lipové-lázní Lubomír Žmolík.

Lipová není jedinou obcí, které se problém týká. Hranice CHKO protínají například Jeseník nebo Českou Ves. Kompletně do ní spadá například Bělá pod Pradědem.

Podle vedoucího správy CHKO Jeseníky Jana Halfara správa vydává závazné stanovisko prakticky k jakékoli záležitosti, která vyžaduje stavební nebo územní povolení. „Naší snahou je, aby žadatelé v těch částech měst a obcí, kde se nachází souvislá zástavba, byli co nejméně zatěžováni a aby byly tyto věci rychle vyřízeny,“ říká.

Přiznává, že tato agenda i Správě přináší větší objem práce. „Snažíme se tuto činnost zefektivnit a vycházet žadatelům vstříc,“ dodává.

Vize starostů má ale háček. Zádrhel je v tom, že hranice Chráněné krajinné oblasti Jeseníky nelze jednoduše změnit. CHKO byla zřízena výnosem v roce 1969, který není možné podle současných zákonů novelizovat. Jediným řešením je CHKO Jeseníky nově vymezit nařízením vlády. Iniciativa v tomto směru musí vyjít od ministerstva životního prostředí.

„Doba potřebná k přípravě podkladů pro vyhlášení, k projednání záměru na vyhlášení, vypořádání námitek a vlastního projednání nařízení vlády je přibližně tři roky. Náklady na zpracování podkladů včetně plánu péče se pohybují v rozmezí tří až čtyř set tisíc korun. Žádné kroky směřující k novému vyhlášení CHKO Jeseníky ministerstvo zatím nekoná. Příčiny jsou zejména kapacitní a nedostatek finančních prostředků,“ sdělila Martina Machková z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

„Svůj návrh beru jako výzvu směrem k ministerstvu životního prostředí. Nepředpokládám ale, že budu úspěšný,“ soudí Žmolík.