„Přišel jsem na tuto skutečnost v minulém roce. Při zpětné kontrole jsem zjistil, že údaje ČSÚ o počtu obyvatel Mírova se začaly rozcházet už v roce 2002, každý rok pak přibývalo několik dalších chybějících obyvatel a na konci prosince 2007 už ve statistice chybí devatenáct občanů,“ uvedl starosta Mírova Jaroslav Jílek (nez.).

Hrubým propočtem pak došel k tomu, že za předchozích pět let dostal kvůli tomu Mírov na daních asi o 270 tisíc korun méně. V roce 2007 by ten rozdíl činil asi dalších 140 tisíc korun.

„To je pro naši malou obec poměrně velká suma. Za ni bychom spravili kus cesty nebo na rok zaplatili elektřinu a vodu pro školu a školku,“ dodal Jílek.

Statistický úřad má k dispozici údaje ze sčítání lidu z roku 2001.

„Tyto údaje každoročně doplňuje o počty narozených a zemřelých podle hlášení matričních úřadů a také o počty přistěhovalých a vystěhovalých přebíraných z ministerstva vnitra,“ uvedl Pavel Hortig z informační služby ČSÚ.

Údaje statistiků a ministerské evidence obyvatel se ale výrazně liší. K 1. lednu 2006 vykazovalo ministerstvo o 227,4 tisíce obyvatel více než ČSÚ.

65 procent obcí má vyšší počet obyvatel podle ministerské evidence, naopak přes 28 procent obcí má více obyvatel podle bilance ČSÚ.

Proč se údaje obou institucí liší, přičemž evidence, kterou si vede obec Mírov, se s tou ministerskou přesně shoduje?

Podle Hortiga se to u konkrétní obce nedá zjistit. Obecně je hlavní příčinou rozdílná metodika.

„Úkolem evidence obyvatel MV je přesně evidovat každého občana bez ohledu na to, zda žije v ČR nebo v zahraničí. Tito občané jsou vedeni v místě trvalého pobytu, přestože tam nežijí, a nejvíce přispívají k rozdílnosti obou statistik,“ uvedl Hortig.

Na rozdílech se podle statistiků často podílí neplnění zpravodajské povinnosti obcí, určité rozdíly mohou způsobit i zpracovatelské chyby.

Snaha starosty Jílka dosáhnout nápravy údajů nevedla k úspěchu. A zřejmě ani není možná.

„Údaje o pohybu obyvatelstva zjišťované pro statistické účely jsou anonymní, takže nelze provést opravy dat za obec na základě jakéhosi porovnání s evidencí,“ uvedl Josef Škrabal z ČSÚ.

Rozdíly v údajích potvrdil i starosta Loučné nad Desnou Pavel Martínek (ČSSD).

„U nás se to projevuje v takovém trochu úsměvném problému - jak stanovit můj plat,“ řekl Martínek.

Počet obyvatel Loučné se totiž stále pohybuje kolem 1900 lidí, což je hranice, jejíž překročení třeba o jedinou „hlavu“ znamená zvýšení starostova platu o 150 korun měsíčně. A teď záleží na tom, podle kterých údajů se obec řídí.

„Loni jsem musel za prvních osm měsíců ty peníze vracet, takže už raději stanovujeme plat přesně podle údajů ČSÚ, abych se zase nemusel dohadovat s nějakou kontrolou,“ řekl Pavel Martínek.