V úterý 24. března o svých zkušenostech a názorech novinář, senátor a spisovatel přijel diskutovat se studenty šumperského gymnázia. A také jim promítl působivý dokument o válce v Čečensku, který před lety natočil společně s kolegyní Petrou Procházkovou.
Jaromír Štětina se pak při diskusi se studenty netajil tím, že na řadu okamžiků z válek vzpomíná rád, ale k profesi válečného zpravodaje by se již vrátit nechtěl.
„Po těch dlouhých letech, které jsem v ozbrojených konfliktech prožil, jsem začal mít válku rád. Člověk pak může příběhy sypat jako z rukávu. A to je špatně, proto jsem se rozhodl, že skončím. Mnoho mých kolegů, kteří to neudělali, již dnes nežije, o život přišli ve válce,“ řekl Jaromír Štětina.
Studentům také vysvětlil, co je nejnutnější pro náročnou profesi novináře, který sbírá informace na válečném poli.
„Novinář, který se vydává do války, se především musí bát. Viděl jsem mnoho ambiciózních žurnalistů, kteří chtěli získat slávu a riskovali. Stálo je to život. Strach ale zase nesmí být svazující,“ vysvětloval studentům senátor Štětina.
Podle jeho zkušeností je také nutné, aby novinář měl citlivý vztah k lidem, v jejichž prostředí se pohybuje. „Musí se do jejich situace vcítit a dát jim to najevo. Hlavně ale musí válku nenávidět,“ domnívá se Štětina.
Gymnazisté se ale nezajímali jen o válečné konflikty, ptali se také například na protiraketovou základnu, jejíž výstavbu senátor podporuje, řeč se točila také kolem Lisabonské smlouvy, s jejímž přijetím Jaromír Štětina souhlasí.
Večer se beseda s Jaromírem Štětinou konala pro veřejnost v šumperské Vile Doris.
