Na letiště do Hradce–Nové Vsi se sjelo sto dvacet modelářů ze sedmi zemí s kopiemi letadel vyráběných do roku 1950, aby při závodech zjistili, který z nich má nejlépe seřízený stroj.

Pro návštěvníky a nadšence do aeroplánů zase bylo mistrovství jedinečnou možností prohlédnout si na jednom místě zmenšeniny obrovského množství letadel.

Unikátností letošního mistrovství byl závod historických větroňů. Taková klání se dnes už prakticky nikde nepořádají.

„Větroně totiž potřebují dost velkou plochu na přistání. Tady je dostatečný prostor a závod dopadl výborně, žádný model nám neulétl, všechny dosedly zpět,“ usmál se prezident Klubu historických modelářů Jaroslav Rybák. Vítězství v této kategorii zůstalo v České republice.

Další dny mistrovství patřily rádiem řízeným modelům.

„Počasí nám přeje, neprší, ale v tomto vedru je to úmorné a každý ze sebe vydává maximum,“ řekl Rybák a přitom nespustil oči z jednoho z modelů, který právě odstartoval k modrému nebi. Úkolem rozhodčího bylo totiž bedlivě sledovat letadla a měřit čas letu.

Závodníci se utkali v deseti kategoriích. Nejsledovanější z nich byla královská třída Texaco s největšími a nejvýkonnějšími modely, které váží až pět kilo a je skutečným uměním pilota stroj uřídit.

„Podle hmotnosti letadla dostane soutěžící přidělené palivo a pak ať už si s tím dělá, co chce. Závodník musí udržet model v letu co nejdéle, maximálně se však měří patnáct minut. Pokud se sejde více závodníků, kteří mají naměřených patnáct minut letu, tak pak následuje rozlet a vítězem se stane ten, komu vydrží letadlo ve vzduchu nejdéle,“ vysvětlil pravidla Rybák.

Z vítězství v královské kategorii se nakonec radovali Italové. Prvenství si odnesl Massimo Imoletti s modelem z roku 1938, na druhé pozici skončil jeho kolega Giovani Ridenti s o rok starším modelem. Třetí místo vybojoval Čech Petr Svoboda s modelem z roku 1941.