Několik z těchto studentů od pondělí čistí židovský hřbitov v Lošticích. Všichni se včera statečně a bez ohledu na těžko snesitelné horko oháněli křovinořezem, srpem a hráběmi.

„Dokončila jsem gymnázium v Malmö a než půjdu dál studovat, chtěla jsem cestovat a poznat jinou kulturu a jazyk. Česká republika mi připadala hodně zajímavá, hlavně je úplně jiná než Švédsko,“ řekla dvacetiletá Švédka Jenny Tellströmová, která u nás žije už deset měsíců a za tu dobu se stihla docela slušně naučit česky.

Jenny většinou pracuje s handicapovanými dětmi v diakonii na jižní Moravě. Domů do Švédska se vrací už za měsíc.

Dvacetiletý Němec Manuel Spitschan si vybral Českou republiku hlavně proto, že odtud, z kraje od Nové Paky, přišli po válce do Německa jeho prarodiče. „Tahle země mě fascinuje, byl jsem tu už pětkrát,“ řekl Manuel. Němky Julia Huberová a Theresa Johannová si Česko zvolily ze zvědavosti. „Já bych chtěla poznat víc zemí střední Evropy, z vaší republiky jedu na další tábor do Polska,“ řekla Theresa.

Studenti v Lošticích nejen pracují, ale také se dozvědí něco o historii místní židovské obce, hřbitova i synagogy. Každý den je navštěvuje Luděk Štipl z loštického sdružení Respekt a tolerance, které se historií místních Židů zabývá. „Práce, kterou tady vykonají, je důležitá, ale ještě důležitější je podle mě to, co si odtud odnesou. A to jsou vědomosti a vztah k místu, pro které pracují,“ řekl Luděk Štipl.