Lidé se po mediální kampani, která v souvislosti s vodním zákonem vypukla, bojí sankcí. V uplynulých letech povoloval úřad čerpání z deseti až dvaceti studní rodně. Za poslední dva měsíce musely úřednice zpracovat žádostí sto. „A to si myslím, že je jen špička ledovce,“ posteskl si vedoucí odboru životního prostředí Milan Sedlák.

Kdyby se lidé zabývali povinnostmi danými zákonem, fronty by na úřadě podle Sedláka nebyly. „Vodní zákon, který tuto problematiku ošetřil, platí od roku 1956. Nový zákon, který platí šest let, se měl týkat jen úzké skupiny lidí,“ dodal vedoucí odboru.

Při stavbě studní totiž majitelé domů zapomněli, že nepotřebují jen stavební povolení, ale i povolení k nakládání se spodními vodami. Teď pod hrozbou sankce, která se může vyšplhat až na padesát tisíc, míří desítky lidí na úřad.

Mnozí přitom chodí zbytečně. „Buď mají stavební povolení a povolení k odběru vody a chodit nemusejí, nebo toto povolení nemají a pak si o něj musejí přijít požádat,“ doplnil Lumír Proske z odboru životního prostředí jesenické radnice. Mnohem horší je situace kolem odpadních vod. Řada obcí na Jesenicku totiž nemá kanalizaci a obyvatelé vypouštějí odpad do septiků. Jestliže mají zajištěný jeho vývoz na skládku, vše je v pořádku a stav postačí na úřadě nahlásit.

Jestliže se ale domácnosti zbavují odpadu s pomocí trativodů nebo jej pouští přímo do potoka, porušují zákon a vystavují se nebezpečí sankce, o čem jen málokdo ví. Povolení pro tento způsob nakládání s odpadními vodami ale nedostanou. „Území okresu není připravené, aby bylo odkanalizované. Je na občanech, aby to řešili. Buď musejí doplnit septik biologickým vstupem nebo přejít na dokonalejší způsob, kterým je domácí čistírna odpadních vod. Septik je překonaná záležitost a není možné povolovat tuto stavbu,“ prohlásil Sedlák.