Společenstvo dřevozpracujících podniků zaslalo šumperským zastupitelům otevřený dopis. Žádá v něm, aby zvážili povolení pilařského provozu v průmyslové zóně. Upozorňuje na možné nežádoucí dopady výstavby velkokapacitního závodu.

Dopis zastupitelům

„V perimetru logisticky ještě výhodné vzdálenosti dvě stě kilometrů od města Šumperka se nyní nachází bezmála sto pilařských provozů. Zaměstnávají až tisíc místních pracovníků, na nichž závisí další kaskáda obchodního a výrobního řetězce v daných lokalitách. Potenciální likvidace těchto provozů s příchodem pilařského koncernu by s sebou v důsledku zániku drobných provozů mohla vést k migraci obyvatel a likvidaci dalších navazujících služeb,“ stojí v dopise podepsaném předsedou společenstva Petrem Pražanem.

Jenom vlaky to nepůjde, kamionů mohou být tisíce

Společenstvo rovněž upozornilo, že podle dlouhodobých zkušeností není možné žádnou velkokapacitní pilu obsloužit pouze vlaky. Pokud by pilu o pořezu milion kubíků ročně obsluhovaly kamiony, jejich počty by rostly do desítek tisíc ročně.

Tolik dřeva tady není

Faktem je, že z Jeseníků se ročně vyveze velké množství nezpracovaného dřeva. Kulatina na kamionech i na vlacích míří ve velkém do pil v českém vnitrozemí i do ciziny. Podle ředitele dřevařské a lesnické firmy Katr, která sídlí ve Staré Vsi u Rýmařova, ale Jeseníky nemají kapacitu, aby pilu velikosti uvažované v Šumperku uživily.

„V Jeseníkách tolik dřeva není. Museli by ho dovézt. Milionová pila má za běžných podmínek spádovou oblast o kružnici 200 až 250 kilometrů. Problém České republiky je, že jsme malý stát. Když si vezmete tři největší zpracovatele dřeva a namalujete si okolo nich dvousetkilometrové kružnice, budou se protínat. Pily si vzájemně konkurují, dříví se přeplácí,“ konstatoval Antonín Velička.

Velkokapacitní pila. Ilustrační foto
V Šumperku může vyrůst velkopila. Zkazí pohled na město, zaznělo před hlasováním

Společnost Holzindustrie Maresch se v Šumperku zajímá o průmyslovou zónu tři, což je zhruba desetihektarová oblast naproti hřbitovu. Rozkládá se mezi ulicí Zábřežskou, železniční tratí a nově budovaným přivaděčem obchvatu Bludova.

O zóně uvažuje jako po potenciálním místě pro výstavbu nového pilařského závodu. S kapacitou čtyři sta až šest set tisíc metrů krychlových ročně by se zařadil k největším v Česku.

Pro srovnání: dřevokombinát ve Vrbně pod Pradědem, což byl v éře socialismu největší dřevozpracovatelský podnik v Jeseníkách, byl projektován na kapacitu pořezu 350 tisíc krychlových metrů ročně. Té však nikdy nedosáhl.

Investice za dvě miliardy

Výrobní linka šumperského závodu, který by zaměstnal okolo 130 lidí, by byla schopna zpracovat kmeny do průměru zhruba čtyřicet centimetrů. Odhadovaná výše investice přesahuje dvě miliardy korun.

Zastánci záměru z řad zastupitelů argumentovali vznikem lépe placených pracovních míst nebo dobrou výkupní cenou pro dříví z městských lesů.

Podmínkou je železniční vlečka

Podmínkou pro výstavbu závodu by bylo zřízení železniční vlečky, po níž plánuje firma přepravovat drtivou většinu produkce. Právě té se mimo jiné týkalo poslední jednání mezi šumperskými zastupiteli a zástupci firmy Holzindustrie Maresch.

Nový pilařský závod ve Vápenné. Pilnice.
Ve Vápenné vybudovali pilu. V Jeseníkách největší za třicet let

Původní plán zbudovat krátkou vlečku a napojit ji na železniční trať poblíž zvažovaného závodu není možný. Bylo by tak nutné postavit vlečku dlouhou, která by vedla souběžně s dnešní tratí směrem k šumperskému nádraží.

„To ale naráží na skutečnost, že už máme uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí se společností BPS. Přes pozemek této společnosti, která má už vydané územní rozhodnutí, by tato vlečka musela vést. Zprostředkoval jsem schůzku společností BPS a Maresch. Maresch má vypracovat jednoduchou studii, jak by vlečka do společnosti BPS zasáhla,“ řekl starosta Šumperku Miroslav Adámek.