Helmut Kopetzky se narodil v roce 1940 v Šumperku. V pěti letech byl odsunut spolu s matkou a prarodiči do rozbombardované Fuldy. Po střední škole nastoupil jako stážista v lokálních novinách a postupně se vypracoval na jednoho z nejoriginálnějších rozhlasových tvůrců.

V sedmdesátých letech režíroval řadu pořadů pro děti a mládež, mimo jiné pro televizi ZDF. Pro rozhlas natočil více než stovku celovečerních projektů a seriálů na témata obou světových válek, současnosti i historie Sovětského svazu a Ruska, dění v Jižní Americe či na Středním východě. V řadě zemí světa také vzdělával budoucí rozhlasové tvůrce.

Šumperský okrašlovací spolek získal část pozůstalosti slavného rodáka Lea Slezaka.
Šumperk získal pozůstalost nejslavnějšího rodáka. Ve městě donedávna neznámého

„Helmuta jsem pravidelně potkávala v Berlíně. Jezdím tam na každoroční rozhlasový a televizní festival. Zná ho doslova celý svět, protože patří ke generaci, kdy byla rozhlasová tvorba na výsluní zájmu“, řekla o něm prorektorka Univerzity Palackého v Olomouci Andrea Hanáčková, která se jeho tvorbě věnovala i ve své diplomové práci.

České vydání jeho autobiografie je úzce spjato se šumperským gymnáziem. Iniciátorkou i překladatelkou v jedné osobě je tamní oblíbená profesorka angličtiny a němčiny Bohumila Fatzinek Kučerová.

Zaujal ji Kopetzkeho nový pohled na česko-německé vztahy. Kopetzkeho kniha je velmi otevřená, intimní autobiografie popisující komplikované rodinné vztahy mezi předválečnými, válečnými a poválečnými generacemi. A také složitou cestu k porozumění a smíření.

Robotárna v Šumperku v říjnu 2023.
Odpočívá tu Gottwald i Stalin. Do šumperské Robotárny nahlédla veřejnost

Kniha má dvě části a nadvakrát i vznikla. V té první se Helmut Kopetzky vrací ke kořenům své rodiny v tehdy ryze německém Šumperku.

Popisuje válku, odsun a strasti v nové vlasti, v nichž hlavní roli hraje komplikovaný vztah „železné matky“ – dvojnásobné válečné vdovy – a syna, který se snaží vymanit z jejího stínu i stínu války a buduje kariéru úspěšného rozhlasového tvůrce.

Druhou část odstartuje e-mail, který Helmut obdrží v novém tisíciletí ze svého rodného domu. Navázání kontaktu s novými obyvateli domu otevírá zcela novou kapitolu jeho života.

Areál Habermannova mlýna u Bludova.
Jak to bylo se zabitím mlynáře Habermanna? Případ stále budí rozruch

Vydání knihy se ujal ředitel Světa knihy a Šumperan Radovan Auer. „Léta se zajímám o historii Šumperka. Helmut se na to všechno dívá z úplně jiného úhlu, než na jaký jsme zvyklí. Svůj příběh navíc podává velmi specifickou, ale čtivou formou, v níž nezapře své kořeny rozhlasáka. Kniha je velkou výzvou pro smíření mezi lidmi, národy i generacemi, vzájemné pochopení. Pokud se na konci ubráníte dojetí, jste cynici,“ uvedl.

Kniha již je kompletně přeložená, prošla redakčními úpravami, dokonce již existuje obálka. Její křest se uskuteční na konci května v Praze na Světě knihy, o pár dní později i v šumperské knihovně.

Kniha snímků šumperského fotografa Josefa Pavlíčka. Na snímku spoluautor a Pavlíčkův syn Jaroslav.
Obrazový poklad. Vyšla knížka snímků legendárního šumperského fotografa

Tisk je financován prostřednictvím platformy Pointa. Lidé si mohou knihu za zvýhodněnou cenu předplatit, a to i se zajímavými bonusy, a tím pokrýt náklady na výrobu. Potřebnou částku je třeba vybrat do 8. března.