V noci na 21. srpna 1968 na území našeho státu vstoupili vojáci armád Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky a Polska.

Samotný Šumperk obsadili v srpnu 1968 právě polští vojáci.

Vztek, lítost a ponížení

Vztek, lítost, ponížení a zároveň nevěřící úžas. Takové byly pocity lidí, kteří se 21. srpna 1968 shromáždili před hotelem Grand (dnes Perk) v Šumperku.

Připomeňte si, jak o pohnutých událostech té doby psal Šumperský a jesenický deník v minulosti:

Místem, kde se lidé v prvních dnech po okupaci v Šumperku shromažďovali, bylo náměstí u hotelu Grand.
Srpen 1968: Šumperk obsadili Poláci

První polské tanky se na okraji Šumperku objevily 21. srpna nad ránem. Do centra města se ale nedostaly. Zabránil jim v tom dav lidí u Grandu.

Gymnastka Věra Čáslavská přijela na kole a bosá

Mezi nimi byla i gymnastka Věra Čáslavská. Ta tehdy byla v Šumperku na soustředění před olympiádou v Mexiku. Podle svědků tehdejších událostí přijela na kole, bosá a v teplákách. Rozčílená pak s Poláky asi dvě hodiny diskutovala.

Poláci měli rozkaz obsadit město, ale vlastně to neudělali. Polský velitel se domluvil s velitelem šumperské posádky, že se polský pluk usadí v areálu střelnice v sousedním Rapotíně. Sovětské velení za to Poláky později kritizovalo.

Psalo se před 55 lety

Proč? Proč?
Před hotelem Grand v Šumperku a před okresním domem osvěty se objevily podpisové listiny žádající odchod okupačních vojsk z našeho území. Za krátkou dobu jsou to již tisíce podpisů. Lidé podepisují a pláčí nad zradou přátel, kterým jsme věřili.
U kamionu s polskými vojáky je živo. Lidé křičí – obraťte a jeďte domů! Výkřiky se mísí se skandováním Dubček, Dubček, Dubček. Na kamion podávají lidé sklenice s pivem. Napijte se, obraťte a přijeďte jindy, jako přátelé, tanky nechte doma, uvidíte, jak vás přivítáme.
Krčení ramen. Nedá se nic dělat. Rozkaz je rozkaz, přece nepůjdeme do vězení za nesplnění rozkazu. Dovídáme se, že prý Poláci jedou na cvičení. Večer ještě nic nevěděli, pak přišel rozkaz a technika i vojska se dala do pohybu.
Lidé čekají, co bude dál, nemohou pochopit, že někde žijí lidé, kteří nám lhali.

Zdroj: Naše slovo, zvláštní vydání týdeníku ONV v Šumperku, 24. 8. 1968