„Navrhuji zakázat obecně závaznou vyhláškou žebrání na veřejných prostranstvích, zejména na Hlavní třídě," zní text podnětu, který iniciátor poslal radnici prostřednictvím aplikace Požadavky občanů na webu města Šumperk.

Podle radnice je vymahatelnost jakéhokoli úkonu vůči lidem žebrajícím na ulici problematická. V řešení problematiky žebrání se liší i názor Ministerstva vnitra a Veřejné obhájkyně práv.

„Zatímco ministerstvo připouští regulaci žebrání formou vyhlášky, kterou schvalují zastupitelstva, ombudsmanka je v zásadě proti jakémukoliv omezování svobodného pohybu a konání občana," uvedla Romana Drásalová z právního oddělení šumperké radnice.

Radní navíc shledali, že vyhláška by musela obsahovat celou řadu výjimek. Neměla by se například týkat studentů maturitních ročníků, kteří v šumperských ulicích vybírají peníze při takzvaném posledním zvonění. Neměla by také omezit různé pouliční muzikanty.

Lidí, kteří v Šumperku žebrají, není málo a poslední dobou jich přibývá. Například na Hlavní třídě se často pohybuje žna středního věku, která žádá kolemjdoucí o drobné.

„Během hodiny mě ta paní mě oslovila asi čtyřikrát. Pokaždé chtěla jen pár drobných. Ona ale nechodí jen po Šumperku, pravidelně žebrá také v Hanušovicích," řekla Anna Nováková ze Šumperku. S lidmi, kteří se snaží získat peníze či cigarety se lze ale také pravidelně setkat u vlakové nebo autobusového nádraží či před supermarkety.

„Odjíždím do školy v neděli večer a na spoj v nádražní hale čekám půl hodiny. Není to příjemné, pořád po mě někdo chce peníze nebo cigarety. Když jsem posledně jednomu bezdomovci odmítla drobné dát, vyhrožoval, že mi ukradne mobil, který jsem zrovna držela v ruce," podělila se o zkušenost studentka Kateřina.

Nová vyhláška o zákazu žebrání by pravděpodobně byla značně „bezzubá" kvůli obtížné vymahatelnosti.

„Městská policie by mohla žebrajícho občana, již tak živořícího na okraji společnosti, vykázat z vymezených veřejných prostor. Pokud by ten člověk neuposlechl, jednalo by se o přestupek, za který by bylo možné uložit maximálně napomenutí. Vymáhání jakékoliv jiné sankce by bylo neefektivní," konstatovala Romana Drásalová.

V Šumperku kvůli problémovým bezdomovcům již roky platí alkoholová vyhláška. Ta vymezuje lokality, kde lidé nesmí venku popíjet. I když městská policie ročně zaznamená desítky přestupků, pokuty téměř nikdo neplatí. Týkají se totiž lidí, kteří prakticky nic nevlastní.

Olomouc zakázala žebrání spolu s popíjením v ulicích vyhláškou v lednu 2012. Žebrat lidé nesmí na celém území městské památkové rezervace v centru Olomouce, dále pak v okruzích sta metrů od zastávek veřejné dopravy, nádraží, školských a zdravotnických zařízení nebo v parcích.

Za první půlrok účinnosti vyhlášky řešili olomoučtí strážníci téměř sto dvacet případů nedovoleného žebrání v ulicích. Zpočátku porušování vyhlášky řešili převážně domluvou.

„Postupem času a především v místech s výskytem lidí bez domova jsme ale zavedli pravidelné kontroly, jejichž cílem je co nejvíce eliminovat protiprávní jednání," uvedla tehdy mluvčí olomouckých strážníků Magda Václavíková.

S žebráky v ulicích Olomouce se přesto lidé potkávají dál. „Když procházím náměstím Republiky, často po mě někdo loudí drobné nebo aspoň cigaretu. Je mi to nepříjemné," řekla Martina Svobodová, která v Olomouci studuje.

Problém žebrání řešilo též Brno. Lidé žádající o peníze často obtěžovali například návštěvníky kostelů v centru města. Žebrání jihomoravská metropole zakázala v červnu 2010.

Vyhláška však postihla i pouliční hudebníky, kteří si hraním v ulicích Brna přivydělávali. Muzikanti uspořádali protestní pochod, kterého se účastnily stovky lidí. Město záhy normu upravilo. Hudební a divadelní produkce za žebrání nepovažuje.