To jsou parametry zvažovaného železničního spojení na Jesenicko, které představili zástupci Olomouckého kraje a projekční firmy starostům z regionu.
„Snažili jsme se, aby to bylo jednoduché, zřetelné, dopravně čisté řešení. Spojení Šumperk – Jeseník jsme navrhli do třiceti minut a Olomouc – Jeseník máme jízdní dobu 55 minut. Pokud by se naše studie realizovala, v Jeseníku bychom byli o hodinu dříve než dnes,“ řekl zástupce firmy, která zpracovala územní studii.
Dokument se zabývá trasou ze Zábřehu přes Šumperk a Jeseník až na polské hranice. Ze Zábřehu až do Petrova nad Desnou by železnice neprošla zásadní proměnou vyjma zdvoukolejnění úseku mezi Zábřehem zastávkou a Šumperkem.
Údolím Desné by vedly dvě tratě
Od Petrova by vedle stávající trasy přes vesnice, kterou by využívaly zastávkové vlaky, byla vybudována pro dálkovou dopravu trať v nové stopě. Vedla by východně od osady Terezín a Velkých Losin. Na původní železnici by se napojovala ve Velkých Losinách u hřbitova.
Od ní by se znovu odpojila v Loučné nad Desnou. Nejprve by vedla tunelem za stávajícím nádražím; v tunelu by vznikla i nová zastávka Loučná. Poté by vedla po loukách nad vesnicí.
Sedmikilometrový tunel pod sedlem
Před kouteckým nádražím by nová trať přešla na druhou stranu údolí a do tunelu. Ten by ústil u dolní stanice lanovky areálu Kouty, kde by vzniklo nádraží. Následně by trať znovu překonala údolí a vjela do sedmikilometrového tunelu pod Červenohorským sedlem.
„Tunel je navržen jako dvoukolejný jednak z důvodu vzájemné zastupitelnosti kolejí v případě problému, jednak by každý z tubusů měl fungovat jako záchranná úniková cesta v případě problémů na druhé koleji,“ zmínili projektanti.
Na jesenické straně by měl tunel ústit u soutoku Červenohorského a Černého potoka nad Domašovem. Trať by měla vést západně od obce, stáčet se nad jesenickou zónou Za Podjezdem a velkým obloukem za areálem Hardu se napojovat na stávající železnici. Do Polska by vlaky pokračovaly po stávající trati s menšími úpravami.
Podle přítomné zástupkyně krajského úřadu je studie pokladem pro další činnost v územním plánování. „Její závěry budou teprve následně debatovány, prověřovány a případně zužitkovány,“ řekla.
Náklady? 19 miliard je zřejmě jen scifi
Celkové náklady včetně tunelu pod Červenohorským sedlem tvůrci studie vyčíslili na osmnáct až devatenáct miliard korun. Tuto částku zpochybnil přítomný zástupce Správy železnic. „Je sice krásné, jakým způsobem to bylo propočítáno, ale my nejsme schopni za devatenáct miliard udělat tento úsek trati o 53 kilometrech trati s X mosty a tunely v dnešní době. Pokud se dostaneme v čase dál, ta částka bude exponenciálně narůstat,“ upozornil.
Doplnil, že na polské straně je železnice v naprosto nevyhovujícím stavu. „Nemám informace o tom, že by ji polská strana chtěla jakkoli opravovat,“ dodal.
Mezi Šumperkem a Kouty nad Desnou je vlastníkem stávající trati Svazek obcí údolí Desné. Podle jeho předsedy a starosty Rapotína Bohuslava Hudce současná studie neřeší všechny problémy spjaté s takto velkou stavbou. Věří, že se v budoucnu i díky lepší komunikaci vysoutěžené projekční kanceláře podaří najít nejlepší z variant.
Potřebujeme pomoci v jednotkách let, ne ve vizích
„Žádná z nich ale nikdy nebude ideální, u tak velkých staveb musí docházet ke kompromisům. Pokud chceme vyřešit dopravu na jesenické straně i v oblasti Loučné a Koutů, ústupky tu budou muset být,“ uvedl.
Podle radního Jeseníku Tomáše Vlazla je studie dobrou vizí. „My ale potřebujeme pomoct v jednotkách let, ne ve vizích, které se budou realizovat, budu-li optimista, za nižší desítky let,“ řekl po zhlédnutí prezentace.
I podle zpracovatelů studie pojednává o středně až dlouhodobé projektu, zatímco v současnosti je nutná prostá elektrizace trati přes Ramzovou.
Elektrizace přes Ramzovou?
„Jsou zde silné přepravní proudy, v této oblasti roste počet cestujících. Na této trati jsou velké sklony i potenciál pro pravidelnější nákladní dopravu. V krátkodobém horizontu je nutné nezávisle na této studii elektrizovat (ramzovskou, pozn. red.) trať. Je vhodná pro prostou elektrizaci, protože prošla revitalizací v předchozích letech,“ objasnil zástupce projekční firmy.
Podle náměstka hejtmana Jana Šafaříka měla územní studie za cíl zhodnotit prostupnost území a jeho připravenost z pohledu územního plánování. Aby projekt dával vůbec nějaký smysl, neřeší jen samotný tunel pod Sedlem, ale celou trasu od Zábřehu až na hranice s Polskem.
Uvedl rovněž, že studie zatím nebyla podrobena žádné ekonomické oponentuře.
„Při řešení napojení Polska a Jesenicka na hlavní železniční trať v Zábřehu je nutné zvažovat také druhou variantu. Tou je modernizace trati přes Ramzovské sedlo. Zatím nemáme technické a ani ekonomické srovnání s tímto řešením. Bez toho není možné určit výhodnost jedné či druhé varianty,“ zdůraznil.
