Chtěl jsem se zeptat, jak se dá tak fyzická věc, jako je kavárna, převést do online režimu. Ale vidím, že to jde. Je devět hodin ráno, před momentem jste otevřeli a je tu fronta zákazníků.

Není to tak vždycky, ale jsme rádi, že tu dnes tolik lidí je (úsměv). Snažili jsme se vymyslet, jak bychom nahradili tržby, které bychom měli v klasickém režimu. Napadlo nás několik produktů, které jsme hezky zabalili, udělali k nim e-shop a snažíme se je dostat mezi veřejnost po celé republice. I když jsme pořád jsme lokální kavárnou, povědomí o nás je zaplaťpánbůh celkem velké.

Co se dá na vašem e-shopu sehnat? Máte vlastní pražírnu, tak předpokládám, že káva.

Primárně je to o tom kafi. Máme tam věci s naším logem jako je oblečení, doplňky, věci potřebné k domácí přípravě kávy. Snažili jsme se lidem pomocí krátkých videí ukázat, jak se dá káva doma uvařit. Máme tam i kávovary, na domácí použití i větší. Teď ještě spolupracujeme s paní, která vyrábí přírodní kosmetiku. Dělá pro nás produktovou řadu jako kávový peeling, kávové tekuté mýdlo a další věci, které zatím nikdo jiný nemá. Baví nás vymýšlet takovéto srandičky.

Lanovka na Sněžník funguje. Vyvezla první turisty a běžkaře
VIDEO: Dolní Morava spustila lanovku. Sjezdaře na sedačku obsluha nepouštěla

Fandí na dálku a píšou nám

Jak se dá do online prostředí přenést zážitek? Do kavárny lidé chodí právě kvůli němu.

Klasickou návštěvu kavárny úplně nahradit nejde. Do kavárny lidé chodí s různými potřebami. Někdo si tam jde povídat, jiný pracovat, další to bere jako nakopnutí a vzpruhu kofeinem. V onlinu se snažíme vysvětlovat, jak teď fungujeme, jak si můžou lidé udělat dobré kafe doma, na Spotify (hudební aplikace, pozn. red.) máme svůj playlist, kde hraje hudba z naší kavárny. Nahráváme podcasty s hosty, kteří mají co říct, ať už v kavárnické branži nebo jsou ze Šumperka a jsou něčím zajímaví. Lidé nás sledují na sociálních sítích, kde se s nimi snažíme komunikovat. Na jednu stranu je to smutné, na druhou to vytváří daleko hlubší vazby se zákazníky, kteří jsou nám věrní a mají nás rádi. Je příjemné, že nám na dálku fandí a píšou nám, že to bude v pohodě a že určitě dorazí.

Máte výhodu ve fanouškovské základně, která vás může podržet?

Hodně si toho vážíme. Vždycky jsme se snažili s lidmi hodně komunikovat. Troufám si říct, že zákaznický servis máme fajn a že nikdo od nás neodcházel zklamaný. Je to douhodobá práce, loni v listopadu jsme fungovali šest let.

Když učíte lidi na internetu, jak si mají doma uvařit kávu, nenapadlo vás, že by se to mohlo obrátit proti vám? Že by k vám přestali chodit?

Napadlo. Ale doma kávu nikdy neuděláte stejně. Navíc zážitek v kavárně je nepřenositelný. My jim teď chceme kompenzovat to, co jim nemůžeme dát, tu pohodu, i když víme, že to úplně nejde. Další věc je, kolik procent lidí to podle našeho návodu udělá, kdo má čas si s tím hrát a vařit si filtrované kafe nebo espresso. Navíc kupovat si drahý stroj, na to ne všichni mají peníze, náturu nebo čas.

Desátník Rostyslav Hošek ze Skupiny kybernetických sil a informačních operací Olomouc
Statečný voják vytáhl seniorku v Lošticích z hořícího domu. Ocenil ho generál

Jak se změnil váš denní chod vaší kavárny oproti režimu před epidemií?

Máme výdejové okénko a malý obchod, kde se dají koupit naše zrnkové kávy, různé věci k přípravě kávy, dezerty, které pečeme. Naše pekárna je pořád schopná provozu a uživení se. Plus nabízíme připravené kafe ze stroje. Máme omezený režim, zkrácenou otevírací dobu, místo pěti lidí v klasickém provozu je za barem jeden člověk. Zbytek lidí je doma, nemáme práci pro všechny, což nás mrzí, ale snažíme se je střídat a kompenzovat jim to. Stejná zůstala pekárna, kde pečeme dezerty, dorty a takové věci, s sebou i na objednávku. Výhoda je, že máme trochu víc času vymýšlet nové věci. To za klasického režimu není možné.

Bez pražírny bychom to měli těžší

Na čem novém pracujete?

Předěláváme kuchyň, chtěli bychom se více opřít do jídla. Finance máme omezené, snažíme se to dělat svépomocí a využít naše lidi. Pak se chceme vrhnout do zvětšení pražírny. Máme pražírnu a malý apartmán, který jsme pronajímali. Vzhledem k tomu, že ho nemá smysl pronajímat, jsme si říkali, že se budeme víc soustředit na kávu a naši produkci. Spojíme dvě místnosti do jedné. Soustředit se také chceme na kvalitu kávy. Nekupují si ji od nás jen koncoví zákazníci, ale také kavárny po celé republice. To je také věc, která nás živí. Bez pražírny bychom to asi měli dost těžší.

Jak se vnímáte současnou situaci?

Co se děje, je těžko popsatelné. Pravidla se pořád mění a nikdy nevíme, co můžeme od vlády čekat. Rozmýšlí se ze dne na den. Nejhorší je komunikace. Na náš provoz je navázána spousta dodavatelů i lidí, kteří musí provoz pokrýt. Je to těžké. Ale snažíme se s tím bojovat.

Obdivuji lidi s kelímkem v zimě

Nejistota a překotnost změn je to, co vám nejvíc komplikuje život?

Jasně. Když budu upřímný, je to i počasí. V první vlně epidemie loni na jaře přicházelo teplo. Bylo to pozitivnější, na lidech to bylo cítit. Ale v té zimě, když je venku hnusně, sněží nebo prší, se nikomu logicky nechce pro kafe s sebou do kelímku. Obdivuju lidi, kteří tu stojí venku, mrznou a pijí kafe. Zážitek z toho je, ale rozhodně úplně jiný, extrémní (smích).

Likvidace požáru v Mikulovicích, kterého se účastnily i jednotky z Polska.
Spolupráce přes hranici? U hasičů běžná. Poláci na Jesenicku zachraňují životy

Myslíte, způsob, který jste našli pro překonání současné situace, může použít kdokoli?

Ne. Je to hodně specifické. Občas se nás někdo z jiných kaváren zeptá o radu. Já jim říkám, že jim nemůžu radit, můžu jim jen říct, jak to dělám já. Pokud člověk nemá v kavárně zázemí, nemá pražírnu, výrobnu dezertů, je to jiná pohádka. V momentálním režimu tedy spíš horor. Kdybychom měli poloviční provoz, dělali jenom kafe, i na tom by se daly vymyslet nějaké detaily a drobnosti. Máme ale větší tým. který musíme uživit. Musíme se daleko víc snažit, abychom nikoho nemuseli propouštět.

Reklama? Fajn zkušenost

Já jsem na vás narazil na internetu, kde na mě vyběhla reklama s vámi. Kolikátý jste Šumperák, který se objevil v reklamě?

Vůbec nevím. Ani jsem nad tím nepřemýšlel. Reklama byla taková spontánní nabídka, na kterou jsem kývl. Na nějaké diskusi jsem narazil na příspěvek, že jsme se zaprodali Vodafonu, ale tak to není. My s tím operátorem spolupracujeme už iks let a jsme s ním spokojeni. Kdyby nás oslovil kterýkoli náš jiný dodavatel, neměl bych problém mu takto „pomoct“. Když budu upřímný, žádné tisíce jsme na reklamě nevydělali. To mohu každého vyvést z omylu. Ale byla to pro nás fajn zkušenost. Celé to režíroval Ondra Sokol, bylo fajn se s ním setkat a strávit nahrávací den ve studiu. A byla to fakt sranda. Ale že by nám to nějak pomohlo s vyššími tržbami nebo objednávkami, to se rozhodně nestalo. Nebyl ani cíl zviditelnit nás za každou cenu. Přece jen to nebyla reklama na nás.

Poznávají vás lidi na ulici jako chlapíka z reklamy?

Včera jsme byli v Brně a šli jsme kolem obchodu Vodafone, kde ta reklama svítila. Prodavači na nás koukali. Ale jinak ne. Spíš nám to posílají kamarádi a známi a smějí se: Podívej, co jsem našel v Praze. Reklama jela ve dvou fázích, v listopadu a v lednu. Myslím, že už ji sundali. A jsem upřímně i rád.

Předpokládám, že se těšíte, až všechno okolo koronaviru pomine

To už se nemůžeme dočkat. Ale to všichni (smích).