Jeskyně, patřící mezi nejstarší písemně doložené jeskyně ve střední Evropě s více jak dvěma tisíci epigrafickými nálezy, tak má daleko starší historii. Sahá až do vlády Lucemburků.
Čtěte: Zima je za dveřmi, netopýr Venca je už v jeskyni
O jeskyni Na Špičáku se poprvé v příručce pro prospektory zmiňuje Anthonius Wale v roce 1430. Nejstarší kresbou je sekyra s postavami znázorňujícími zřejmě Adama a Evu u stromu poznání s datem 1519, která je vyťukána v Srdcové chodbě.
Odborníkům z Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě pod vedením specialistů Petra Jenče a Vladimíra Peši se s Hanou Pátkovou z Univerzity Karlovy podařil mimořádný objev u unikátní malby Ukřižování, u které se doposud bral za vznik rok 1621.
„Právě tato kalvárie byla dřívějšími badateli kladena do pobělohorské doby a dávána do souvislosti s možnými úkryty pronásledovaných nekatolíků,“ říká ve své zprávě Petr Jenč.
Obraz kříže a dvou klečících osob je však podle něj a jeho kolegy Vladimíra Peši mnohem starší. „Podle zjištění odborníků vznikla Kalvárie ještě před bitvou na Bílé Hoře v období katolicismu,“ řekla vedoucí jeskyně Evelyna Vozábalová.
Kalvárie není podle odborníků jediným důkazem, který signalizuje, že jeskyni využívali lidé jako útočiště mnohem dříve, než v šestnáctém století.
„Při průzkumu byly objeveny předměty, které pocházejí ze čtrnáctého století – zlomky keramiky z raného středověku,“ naznačuje Vozábalová, že dějiny jeskyně mohou být ještě mnohem starší.
Speleoarcheologové si nalezené předměty odvezli k dalšímu zkoumání. Do jeskyně se k dalšímu bádání vrátí opět v listopadu.
„Na Špičáku se nikdy podrobný archeologický výzkum neprováděl. Odborníci jsou ve své práci obrovští puntičkáři, což je dobře. Určitě se tak můžeme těšit ještě na další zajímavá zjištění,“ dodala Vozábalová.
Objevy by po zpracování měly obohatit sbírky muzea.
