„Nechtěli jsme vytvořit jen další atrakci pro turisty, ale také obnovit jednu z funkcí synagogy jako místa vzdělávání. Do místnosti, kde bývala knihovna a archiv, který v roce 1938 vypálili nacisté, jsme umístili novou knihovnu s židovskou literaturou. Využívat ji budeme i pro naše vzdělávací programy,“ řekl člen spolku Luděk Štipl.

Připomněl i osud jedné z úsovských židovských rodin. Nevlastní sestry Valerie Goldbergerová a Růženka Pollaková měly v Úsově obchůdek se střižním zbožím. Těsně před okupací v roce 1939 uvažovaly o vystěhování, ale nakonec nedokázaly opustit nemocného otce, a podepsaly si tak rozsudek smrti. V roce 1942 byly zastřeleny při hromadné popravě Židů u Minska. Jejich tragický osud je jedním z mnoha, který dokumentuje nová stálá expozice v úsovské synagoze.

Vitríny na galerii nabízejí předměty, fotografie a listiny, které návštěvníkům pomohou pochopit svébytnou kulturu a tragický osud Židů. Jedna z vitrín je věnována i předkům amerického senátora Johna Kerryho, kteří jsou v Úsově pohřbeni.

Do výklenku v čele sálu se po sedmdesáti letech vrátil svitek tóry. Pergamen z 19. století sloužil kdysi v Bojkovicích.

Synagoga se dočkala otevření po patnácti letech oprav. „Dlouhá doba prací jasně signalizuje, s jakými obtížemi se dařilo shánět finance. Přicházely z několika zdrojů a po troškách,“ řekl Jaroslav Klenovský z Federace židovských obcí, která je dnes majitelem památky. Práce si vyžádaly přes deset milionů korun a podíleli se na nich i restaurátoři. Podařilo se jim obnovit stropní výmalbu a velkou část původních nápisů na zdech. Nechybí jejich překlady, z nichž vyplývá, že pocházejí z roku 1784, kdy byla synagoga dokončena. Od pondělí do ní opět mohou vstoupit turisté. Stačí přivolat průvodkyně, jejichž telefonní čísla najdou na dveřích.

Židovská komunita byla v Úsově už v polovině 15. století. V roce 1850 tvořili Židé třetinu obyvatelstva města, ale v roce 1930 tu žilo už jen dvacet Židů. Holocaust z nich přežil jen jediný - spisovatel Vlastimil Artur Polák.