„Mám rád lidi a společnost, rád bych byl trochu samostatnější a třeba si i našel nové kamarády. Proto se s mamkou snažíme pořídit speciální vozík, na kterém bych se mohl pohybovat vleže, ovládat se dá pomocí kamer," vysvětlil Lukáš Reiner.

Vozík, který má k dispozici, umožňuje polohu pouze v sedě. Jenže Lukáš sedět dlouho nevydrží kvůli bolestem páteře, po půlhodině již potřebuje přejít do vodorovné polohy.  Speciální vozík se u nás nevyrábí, ale přímo na míru ho může zhotovit německá firma. Cena ovšem přesahuje 400 tisíc korun. Zdravotní pojišťovna je ochotná přispět 130 tisíci, zbytek peněz se rodina nyní snaží sehnat. „Oslovili jsme několik nadací s žádostí o příspěvek, zmínila Lukášova maminka Petra Reinerová.

Lukášovi se snaží pomoci také šumperské občanské sdružení  RESs-SEF, které hodlá napsat projekt a snaži se na nákup vozíku získat finance od sdružení Pomozte dětem.  „Velmi mě překvapilo, že se Lukáš chce do psaní projektu aktivně zapojit. Je nesmírně inteligentní kluk, má velký přehled, takže to určitě zvládne," řekl předseda občanského sdružení Res-Sef Miloš Kubíček.

Lukáš se těší, že se díky novému vozíku dostane častěji ven, školní docházku v šumperské Schole Viva v červnu ukončil a osobní kontakt s vrstevníky mu chybí. „Můj svět je hlavně počítač. Píšu si se spoustou lidí, dívám se na filmy a seriály, baví mě hlavně ty z lékařského prostředí. Líbí se mi třeba Zdeněk Pohlreich. Stejně bych si ale rád s někým častěji povídal," řekl Lukáš. Počítač Lukáš ovládá hlasem a kromě sledování filmů a televize ho baví hrát hry. Také díky nim si našel pár kamarádů. Lukáš Reiner má i své webové stránky, napsat mu můžete na www.lukareiner.webnode.cz.

Jaké bylo povídání s Lukášem?

close Lukáš Reiner z Nového Malína. zoom_in Pohled na patnáctiletého Lukáše v řadě lidí zřejmě nejdříve vzbudí vlnu lítostivých emocí. Po pár minutách povídání je ale všechno jinak. Lukáš je úplně stejný, jako kluci v jeho věku. Možná chytřejší než mnozí z nich. Nijak se netají tím, že se docela rád předvádí, baví druhé a úplně největší radost by mu udělala návštěva reportérů televize Nova. Sype ze sebe jednu úsměvnou historku za druhou. Třeba tu o airsoftu. „Jeden čas jsem měl ve škole osobního asistenta a ten byl blázen do airsoftu. Od něj jsem toho o zbraních věděl hodně, skoro o ničem jiném nemluvil. Pak jsme jednou byli s ostatními děcky na výletě a potkali partu lidí, co hráli airsoft. A jeden z nich se strašně divil, když jsem se s ním začal úplně zasvěceně bavit. To jsem je teda šokoval, oni mysleli, že jsme mentálně postižení," vzpomněl Lukáš a pusu měl od ucha uchu. Jako se ostatně směje každou chvíli…