Loni v září odehrál Moravia Big Band v Olomouci poslední akci, od té doby se jeho členové nesešli na koncertu ani na zkoušce. Nekonal se populární festival Jazz in hall, vánoční koncert ani reprezentační ples města Zábřehu. Kapela funguje sedmatřicet let a tak dlouhé přerušení činnosti ji ještě nikdy nepostihlo.

„Jaký to bude mít dopad, nevím. Bude záležet, jak to půjde dál, ale určitě to bude mít vliv na úroveň orchestru. Určitě se nějakou dobu bude dávat dohromady. Když jsme celkem rok nehráli, musí to být znát,“ řekl kapelník Moravia Big Bandu Pavel Doubrava.

Kdy své muzikantské kolegy svolá na zkoušku, zatím neví.

„Asi by bylo možné se v červnu sejít, ale protože jsou pak prázdniny a dovolené, bude to zřejmě jen taková společenská záležitost. Sejdeme se, popovídáme a domluvíme se, co a jak dál. Zkoušení by se rozjíždělo až na podzim. Přes prázdniny nehráváme a rozjíždět velké zkoušení by nemělo smysl,“ zauvažoval.

Jak byl zákaz, všechno se vypustilo

Koronavirus tvrdě zasáhl i do fungování Sborů dobrovolných hasičů. K zásahům sice jednotky jezdily i v době největších omezení, společenský život však vládní restrikce zcela utlumily. Pořádání společenských akcí dobrovolnými hasiči je přitom pro život na vesnicích nebo malých městech stejně důležité, jako jejich pomoc v nouzi.

„My jsme loni v březnu chystali hasičský ples. Vycházel na nějakého sedmého, osmého, a v pondělí přišel zákaz. Všechno jsme zrušili a od té doby jsme nedělali nic. Stavění, kácení máje, čištění potoka, když něco obec potřebovala, bývali jsme při ruce. Jak byl zákaz, všechno se vypustilo. K zásahům, většinou padaly stromy při bouřce, jsme vyjížděli. Ale společenské akce, to bylo úplně špatné,“ shrnul starosta Sboru dobrovolných hasičů v Uhelné Josef Heger.

Od loňského jara má na půdě domu schovanou tombolu. „Jsou tam věci, které se nekazí. Nějaké domácí spotřebiče, elektronika, alkohol. Dokonce i vstupenky prodané v roce 2019 jsou v platnosti. Až se rozvolní a bude ples, můžou lidé tyto lístky použít,“ dodal.

Dobrovolnické organizace jsou základním kamenem kultury a společenského života ve většině vesnic a malých měst. Obce o pár stovkách či dvou tisících obyvatel obvykle nezřizují profesionální organizaci, která by místní kulturu připravovala.

„U nás jsou spolky hodně aktivní, během roku se tu pořádá deset, dvacet společenských aktivit pro deset až pět set lidí. Chtěli jsme společenskému životu loni pomoci. Běží nám projekt s přátelskou obcí z polské strany, kdy my jezdíme tam a oni k nám. To ale také koncem minulého roku skončilo. Projekt má běžet i letos, ale podmínky pro to zatím nejsou,“ řekl starosta Mikulovic Roman Šťastný.

Zpřetrhají se vazby, mohou nabýt kila

Jak se dlouhé měsíce uzávěry projeví na aktivitě lidí, se podle jeho slov teprve uvidí.

„Nebudou to jen spolky, bude to škola, všechno. Mám z toho trochu hrůzu. Kde byly děti aktivní, ať je sport, kultura, volnočasové aktivity, polovina z nich na to bude rezignovat. Zpřetrhají se vazby, mohou nabýt kila. A bude to od nejmladší generace až po tu nestarší. Senioři jsou televizí masírování, co by měli, neměli, jak jsou ohroženi, takže i jejich setkávání a další aktivity v rámci spolkového života mohou být ohroženy. Naši senioři pořádali dvacet akcí za rok. Zájezdy, divadla a takové věci,“ zauvažoval před několika týdny starosta.

„Uvidíme, co to ve spolcích udělá. Ať je to Svaz žen, hasiči, tělovýchovné jednoty, tam všude se to projeví. Jako obec budeme dělat vše pro to, abychom tyto spolky znovu finančně podpořili a ony svou aktivitu rozjely. Aby šel kulturní život dál,“ zmínil Roman Šťastný.

První povedené akce

První akce v tomto roce má za sebou jesenický spolek Sudetikus. Podařilo se mu uspořádat už dvoje farmářské trhy či komentovanou vycházku. Předsedkyně spolku Martina Seidlerová pokles angažovanosti mezi svými kolegy nepozoruje. Spíše frustraci z dlouhého období vyčkávání na jedné straně a „natěšenost“ na společné aktivity na straně druhé.

„Jedna naše členka odešla, ale teď pracuje pro Městská kulturní zařízení v Jeseníku. Naopak jsme přibrali nového člena, který s námi bude připravovat festival v září. Myslím, že lidi, kteří jsou nastaveni na angažovanost, si vždycky nějakou cestou najdou. Není to ztraceno,“ řekla.

„Navíc mě opravdu těší, když se akce přesouvají do veřejných prostranství. Možná se to lidem zalíbí a objeví se nový typ akcí ve veřejném prostoru, ať už jsou to instalace nebo hraní na ulici. Vnímám to jako pozitivum celé této situace,“ uzavřela Martina Seidlerová.