Továrními areály se už několik měsíců prohání jen vítr spolu s několika lidmi údržbářských čet. Firmy jsou v konkurzu a insolvenční správci hledají pro fabriky kupce, případně nájemce. Nabídky na prodej nemovitostí už se objevily na jejich internetových stránkách. Každý krok musí schválit věřitelský výbor a soud.

„Bude to běh na dlouhou trať, insolvenční zákon nedovoluje prodat majetek rychle. Nabídková kampaň bude dlouhá, do roka se prodej určitě neuskuteční. Zatím shromažďujeme poptávky,“ uvedl personální ředitel Slezanu Frýdek-Místek Luděk Korč.

Slezan už zaznamenal tři zájemce o koupi areálu přádelny v Hanušovicích, kde výroba skončila loni 19. prosince. Dva potenciální kupci měli zájem o celý areál.

Znalecké posudky, které určí cenu, ještě nejdou hotové. „Pokud se bude prodávat v dražbě, začne se na dvou třetinách odhadní ceny,“ doplnil Korč.

Kupec se bude hledat také pro objekt bývalých rapotínských skláren, nyní je zatím ve sklárnách možnost pronajmout skladové prostory. „Teprve nyní se podařilo právní problémy dořešit tak, že celý objekt budeme nabízet jako celek,“ sdělil správce konkurzní podstaty firmy Raposklo Filip Leder.

Další opuštěnou továrnou v Rapotíně je bývalá firma ACC, která ještě než zkrachovala, vyráběla plechové výlisky do automobilů. Vypátrat majitele se ovšem nepodařilo ani vedení obce Rapotín.

„Bohužel s námi nekomunikují majitelé bývalé firmy ACC ani správce konkurzní podstaty rapotínských skláren. Podnikli jsme řadu pokusů se s nimi spojit, ale bohužel neúspěšně. O dalších záměrech, které se týkají obou výrobních objektů, vedení obce žádné informace nemá, což je škoda. Naším zájmem je, aby lidé opět měli našli práci,“ řekl místostarosta Rapotína Vladimír Mikulec.

Opuštěné tovární areály představují těžko řešitelný problém v řadě měst a obcí. Příkladem je Zábřeh a v něm areály textilek Perla nebo Hedva. Vzpamatovávají se pomalu, jednotnou koncepci ale nemají, protože každý objekt využívá jiná firma a společné prostory podle toho vypadají.

Opačným příkladem je areál Moravolenu uprostřed Šumperka, který se podařilo proměnit v centrum obchodu a služeb.

Podobně šťastný osud potkal po letech chátrání i bývalou textilku v Potůčníku na Hanušovicku. Šestihektarový areál několikrát změnil majitele, od povodní v roce 1997 byl prázdný. Postupné oživení začalo až v roce 2003 a o dva roky později se podařilo jednotlivé budovy v dražbách rozprodat. Až na jedinou výjimku jsou všechny budovy opravené a fungují.

Hana Kubová a Stanislava Rybičková