U panelákových bytů vyletěly nahoru v roce 2007 a 2008, protože banky v té době zmírnily kritéria pro posuzování bonity klientů a půjčovaly častěji i na sto procent ceny. S nástupem krize pak podmínky velmi zpřísnily. Dnes už nepůjčí každému a chtějí, aby klient složil alespoň dvacet procent ceny, takže na úvěr či hypotéku dosáhne méně lidí. Paradoxně i přesto, že úrokové sazby jsou na příklad proti roku 2004 bezmála poloviční. Kdo chce prodat, musí s cenou dolů.

„Třípokojový byt v Šumperku se ještě v roce 2008 prodával až za 1,3 nebo 1,4 milionu, o rok později už spadly ceny na úroveň kolem milionu, maximálně na 1,15 milionu korun a tyto ceny se drží i dnes. Vrátily se tedy na úroveň z doby před rokem 2007,“ řekl majitel realitní kanceláře Delta Real Jaroslav Horák, který se zabývá také oceňováním nemovitostí pro banky.

Lidé jsou také v důsledku krize ostražitější. Před ní si tolik nepřipouštěli, že mohou snadno přijít o práci, bez obav si půjčovali na bydlení a mnozí pak hypotéku nedokázali splácet. Dnes už se chovají při nákupu nemovitostí zodpovědněji, bojí se vzít na sebe závazek, víc zvažují, vybírají, smlouvají o ceně. I to se na trhu s nemovitostmi odráží.

Ceny pozemků a domů stagnují na rozdíl od bytů už pět let; reálně tedy poklesly jen o inflaci. V kdejaké vesnici se dnes nabízejí domy na prodej. Většinou jsou to ale stavby desítky let staré, takže neodpovídají současným požadavkům na bydlení a nový majitel počítá s radikální a nákladnou rekonstrukcí. To se odrazí na kupní ceně.

„V podstatě kupuje takovou lepší hrubou stavbu, za niž nemůže dát velké peníze, protože ho čeká velká investice do oprav,“ říká Horák.

Zaznamenal také nový trend při prodeji domků: ty, které léta sloužily jejich majitelům jako rekreační chalupy, se vracejí původnímu účelu. Kupují je mladé rodiny a upravují si je k trvalému bydlení.

„Jde hlavně o vesnice v dostupné vzdálenosti autem do měst, jako je na příklad Bohdíkov, Komňátka, Hrabišín nebo Oskava. V Oskavě si nedávno koupili bývalou víkendovou chalupu k trvalému bydlení důchodci, kteří se sem stěhují na důchod z Ostravy,“ řekl Jaroslav Horák.

Zájem o koupi chat a chalup za účelem rekreace je dnes téměř jen v turistických centrech blízko lyžařských svahů. Na příklad v Ostružné, Ramzové nebo Loučné nad Desnou se pozemky, chaty a chalupy prodávají za stejnou cenu jako nemovitosti v Šumperku. Lidé je tam kupují často i jako investici do budoucna. Naopak ustupuje chataření typické pro 60. a až 80. léta, kdy si lidé stavěli chaty v chatových osadách i daleko od turistických lokalit. Tyto osady se už nerozšiřují, nové chaty se v nich nestavějí a řada chat je na prodej.

„Zájem o rekreační objekty celkově klesá. Je to dáno jiným životním stylem mladé generace a vysokými náklady na běžné bydlení. Hodně lidí si pořizuje vlastní byt či dům na hypotéku a navíc se zaměřuje na jeho vyšperkování; stavějí se na příklad velmi nákladná zahradní posezení. Dvě domácnosti a jejich údržbu pak těžko zvládají,“ uvedl Horák.

Druhým důvodem je jiný trend v trávení volného času a dovolených u mladé generace. Lidé se vyžívají jinak. Dovolenou tráví raději v zahraničí, kam se generace jejich rodičů a prarodičů téměř nedostala.

„Výrazným trendem doby je pak cyklistika; davy lidí vyrážejí na výlety na kolech, což dřív nikdo nepamatuje. K tomu se chalupaření a pravidelné sekání trávníku moc nehodí,“ komentuje změnu životního stylu realitní makléř Horák.

Ceny nemovitostí se ve městech okresu Šumperk téměř neliší. Zatímco dřív byly nejvyšší v okresním městě, dnes jsou v Šumperku, Zábřehu i Mohelnici srovnatelné.

„Po zrušení okresních expozitur různých úřadů už někdejší okresní město nenabízí moc výhod pro bydlení. Navíc Zábřeh je na hlavní železniční trase a lépe dostupný pro dojíždění do Olomouce, což tím spíš platí o Mohelnici,“ uzavřel Jaroslav Horák.