Státní podnik hodlá během tří let prozkoumat zásoby zlata na území bezmála šesti kilometrů čtverečních. Navazuje tak na usnesení vlády o využití superstrategických surovin z června 2017 a nedávného rozhodnutí ministerstva životního prostředí o stanovení průzkumného území.

„Výsledky tohoto projektu pomohou při budoucím rozhodování, pro které bude stěžejní mít dostatek relevantních informací, o ložisku a možnostech jeho případného využití,“ řekl ředitel státního podniku Diamo Ludvík Kašpar.

Státní podnik zpracovává projekt geologických prací pro dvě zájmová území. Jednak pro zlatohorský důlní revír, jednak pro existující odkaliště. Cílem průzkumných prací bude zhodnotit dříve provedené výpočty zásob zlata a provést výpočet nový za využití archivních dat. Konkrétní průzkumné práce státní podnik zahájí po projednání a odsouhlasení projektu úřady, obcemi a vlastníky dotčených pozemků.

Metoda loužení kyanidem je vyloučená

Pokud státní podnik osvědčení o ložisku získá, odebere technologické vzorky. Ty budou laboratorně testovány s cílem zjistit, jakými postupy lze získat z rudy zlato. Předem je přitom vyloučena metoda loužení kyanidem, je totiž riziková pro životní prostředí. Kromě vzorků rud se odeberou i vzorky z odkaliště. Ty budou testovány na přítomnost zlata v odpadech, které v minulosti vznikly při úpravě vytěžené rudy. Zároveň se ověří obsah dalších strategických prvků v materiálu.

Kolik zlata podzemí na severním rozhraní Olomouckého a Moravskoslezského kraje skrývá, je otázkou. Odhady se různí, pohybují se od dvou do devíti tun. Například geolog a znalec ložisek zlata v Česku Petr Morávek ve svém článku v roce 2012 zmínil bezmála osm tun.

V novodobé historii se u městečka na polské hranici drahý kov těžil na konci osmdesátých a začátkem devadesátých let. Těžba ve Zlatých Horách skončila v roce 1993. Za posledních sedm let těžby zde bylo získáno přes jeden a půl tuny zlata, což je přibližně stejně, jako za všechna období do konce 18. století. Zlato je však v zemi značně rozptýleno. Tuna rudy jej obsahuje jeden, výjimečně dva a půl gramu.

Lákadlo pro turisty

Na staletou historii těžby zlata město v posledních letech láká turisty. Zpřístupnilo prostory historické Poštovní štoly, v plánu má rovněž umožnit pohled do důlní propadliny Žebračky. Záměry státu by turistické aktivity ohrozit neměly.

„Určitě ne. Průzkumná území jsou od našich turistických atraktivit vzdálená,“ řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Zlatohorští zastupitelé loni v listopadu jednomyslně vydali souhlasné stanovisko k žádosti společnosti Diamo o stanovení průzkumného území. Jako podmínku si stanovili předložení projektového záměru průzkumných prací a každoroční předkládání zpráv o průběhu a výsledku geologických prací.

„Z projektu bude jasné, co se má během tří let dělat. Já to nyní přesně nevím. Očekáváme, kdy projekt obdržíme,“ poznamenal Milan Rác.

Težba se neplánuje, vyloučena ale není

Současné kroky podniku Diamo znamenají „přepočítání“ zásob zlata v zemi. Těžba se zatím neplánuje, vyloučena nicméně není. Ložisko u Zlatých Hor nebylo začátkem devadesátých let dotěženo. Od té doby se opakovaně pokoušeli soukromí prospektoři získat povolení k průzkumu ložiska. Vždy však narazili na odpor státu.

Na konci osmdesátých let zaměstnával tehdejší podnik RD Jeseník ve Zlatých Horách pět set čtyřicet lidí. Další tři stovky pracovaly v geologickém průzkumu. Aktuálně ve středisku RD Jeseník, které spadá pod státní podnik Diamo, pracuje dvanáct zaměstnanců. Jejich hlavním úkolem dosud bylo zabezpečit čistění důlních vod.