Turisté se díky stezce mohou vydat na putování rodným krajem jejího tvůrce, malíře Stanislava Lolka.

Červeně značená trasa míří z Loštic do bouzovské osady Doly a měří celkem 23 kilometrů. S výjimkou několika set metrů vede klidnými polními a lesními cestami. Dominantou mnoha výhledů do krajiny je romantický hrad Bouzov.

„První panel je osazen u loštické synagogy, druhý pak v zámeckém parku v Žádlovicích, další panely nabízejí informace ve Svinově, ve Veselí a v bouzovské osadě Doly,“ řekla Veronika Kolářová z mohelnické radnice.

Nápad na vyznačení stezky přišel z loštického sdružení Respekt a tolerance, které před časem vydalo i tištěného průvodce krajem lišky Bystroušky. V terénu pak trasu vyznačila loštická pobočka Klubu českých turistů. Mikroregion Mohelnicko ji loni povýšil na naučnou stezku a vyčlenil 96 tisíc korun na výrobu informačních tabulí.

Lidé mohou vybírat

Méně zdatní turisté mohou zvolit kratší, jen šest kilometrů dlouhou trasu. Stačí dojet autem nebo autobusem do Veselí a pak se vydat pěšky po červené značce rodným lesem lišky Bystroušky ke střítežské myslivně a kapličce Panny Marie, stejnou cestou se pak vrátit zpět.

Rudolf Těsnohlídek umístil děj knihy Liška Bystrouška do myslivny poblíž Bílovic nad Svitavou, protože tamní prostředí znal a měl k němu i citové vazby. Ve skutečnosti se ale příhody nezbedné lišky odehrály v lesích kolem Stříteže blízko Loštic. Stanislavu Lolkovi, který v roce 1889 nastoupil do Veselí u Mohelnice na lesnickou praxi, je vyprávěl revírník Gustav Kořínek.

Vyprávění inspirovalo Lolka k souboru kreseb, které nejprve vycházely v Lidových novinách. pak se příběhu ujal Těsnohlídek. Příhody lišky Bystroušky zapůsobily na hudebního skladatele Leoše Janáčka tak, že zkomponoval stejnojmennou operu.