Centrem tvarůžků v Lošticích je velká prodejna místního výrobce v rohu náměstí. Rozhodně se však vyplatí vyjít z centra směrem ke kostelu svatého Prokopa. Po pár desítkách metrů člověk narazí na Tvarůžkovou cukrárnu. V roce 2009 ji zde založila rodina Poštulkových.

„Začínali jsme, když byla krize. S manželem se přes třicet let živíme výrobou a prodejem anténní techniky. Když přišla digitalizace, anténařina se pořád zmenšovala. Dcera dospívala a její hobby bylo odmalička jídlo. I mě od mládí bavilo se tím zabývat. V roce 2009 jsme spodní patro této budovy uvolnili pro gastro. V Lošticích byl tou dobou jen hotel na náměstí, jinak nic. Řekli jsme si, že otevřeme sladko-slanou cukrárnu,“ vzpomíná na začátky rodinného podniku Zdeňka Poštulková.

Náplň byla naším know-how

Dva roky trvalo, než se jí podařilo podnik úředně legalizovat. Na provozovnu, která kombinuje polotovary na podobu sladkého pečiva se slanými náplněmi a ingrediencemi neměly úřady kolonku.

„Hned ze začátku jsme začali péct listové těsto a vyrábět tvarůžkový koláček a šáteček. Nazvali jsme je Loštický koláček a Loštický šáteček. Náplň byla naším know-how. Hned jsme se s nimi vydali na všechny možné soutěže, kde jsme se mohli prezentovat, aby to lidé ochutnávali. Hlásili jsme se do České chuťovky, Regionální potraviny. V tu dobu začínaly farmářské trhy, které nám pomohly. Obložený chlebíček nebo věneček lidé znají, ale my jsme začali nabízet úplně něco nového. Snažili jsme se dát tvarůžkům další rozměr,“ popisuje Zdeňka Poštulková.

Tvarůžky se životem Poštulkových prolínají desítky let. Manželé se seznámili na brigádě v loštické tvarůžkárně. Zbyněk tehdy pracoval v tvarohárně, Zdeňka v balírně. Když se v devadesátých letech rozjelo podnikání Poštulkových v anténní technice ve velkém, měli v místní tvarůžkárně sklad hotových výrobků.

Pytle s vůní tvarůžků

„Dole ve sklepech zrály tvarůžky a my jsme nad tím skladnili v igelitových pytlích antény. Když od nás jezdili zákazníci, pořád nemohli přijít na to, proč jim to auto tak smrdí. Igelitové pytle držely zápach z tvarůžků v sobě,“ směje se Zdeňka Poštulková.

Se slanými dobrotami ze syrečků se rodině podařilo prorazit. Svědčí o tom už jen fakt, že na začátku v jejich podniku velkou chladicí vitrínu plnily sladké zákusky, zatímco malou slané. Nyní je tomu přesně naopak. I gastroscéna za poslední desetiletiletí v městečku na severní Hané velmi ožila. „V Lošticích každý rok vznikne další provozovna. Za tu dobu se to velmi rozjelo a myslím, že i naší zásluhou, protože jsme dali tvarůžkům obrovskou propagaci,“ poznamenává devětapadesátiletá dáma.

Na provozu Tvarůžkové cukrárny se kromě manželů Poštulkových a jejich dcery Blanky podílí tým sedmi stálých zaměstnanců, které v létě doplňují brigádníci. Podnik sice sídlí mimo náměstí, které je hlavním cílem milovníků syrečků, v místní konkurenci se však rozhodně neztratí.

„Máme nevýhodu, že jsme za rohem, ale jsme ve svém. Zakládáme si na tom, že si nás lidé našli. V létě tu máme posezení. Sice přes silnici, ale je útulné. Protože tu vzniklo tolik podniků, turisté do Loštic přijedou. Ví, že tu vždycky něco najdou,“ poznamenává Zdeňka Poštulková.

Nabízí i tvarůžkový tatarák či lokše

Tvarůžkový koláč a šáteček, se kterým netradiční cukrárna začínala, si mezi zákazníky drží oblibu pořád. Často sáhnou i po slaném dortíku, kterých Loštičtí vyrábí kolem osmi druhů. Sortiment rozšířili o odpalované větrníky, tvarůžkové lokše nebo tvarůžkový tatarák.

„Před třemi lety jsme podnik trochu předělali, šli jsme do bistra. Každý rok něco přidáme. Děláme dva druhy hamburgerů, bramboráčky, langoše, hot dog s párkem i tvarůžkem,“ popisuje Zdeňka Poštulková.

Náročný provoz v době covidu

Poslední dva roky byly pro rodinnou cukrárnu náročné. Kvůli covidovým omezením se nekonala řada akcí, kterých účastnila, zavedla naopak rozvozy svých výrobků po celém Česku. Nejistota a neustálé změny, to je realita poslední doby.

„Jsme rádi za každý den, který se daří. Pořád vymýšlíme nové produkty, plánujeme, kolik moučníků vlastně upéct. Cukrárna je každodenní práce a péče o produkty i naše zákazníky. Největší radost máme, že se lidé z celé republiky k nám i po letech stále vrací,“ uzavírá s úsměvem Zdeňka Poštulková.