Dosud něco takového nebylo možné. Změnu umožnil souběh několika nových okolností.

Jezera u Mohelnice a Moravičan, vytvořená těžbou písku, jsou stále vedena jako dobývací prostor, i když se na dvou z nich už netěží. A do dobývacího prostoru je ze zákona vstup zakázán. Navíc celé Moravičanské jezero bylo od roku 1994 přírodní rezervací. Rezervaci teď Správa CHKO Litovelské Pomoraví zrušila a vyhlásila místo ní o něco severněji přírodní památku Zátrže. Do ní spadá už jen malá část jezera, většina jeho plochy je jen v ochranném pásmu a v něm už může Správa CHKO činnosti, jako je přírodní koupání, povolit.

„Z územního plánu také vyplývá, že těžaři při své činnosti na jižní straně jezera asi o hektar překročili vytyčený dobývací prostor, na mapě to vypadá jako téměř obdélníkový výstupek. A třetí okolností je to, že jsme v rámci pozemkových úprav získali pozemky na tomto břehu. Ty přiléhají k přístupové cestě od obce a sousedí s loděnicí jachtařského klubu,“ vypočítává příznivé okolnosti starosta Moravičan Antonín Pospíšil (nez.).

Upozornil, že uskutečnění celého záměru záleží na financích. Obec se bude muset na přípravě zóny podílet. Bude nutné upravit břeh, vstup do vody a prostor pro parkování, vybudovat sezónní sociální zázemí a třeba kiosek s občerstvením.

„Není to nejbližší priorita obce, uskutečnění vidím tak do tří let. Ideální by bylo, kdyby se této sezónní činnosti pak ujal nějaký soukromník, podobně jako je tomu u jezera v Nákle,“ uvedl starosta. Dodal, že by nemělo jít o žádné trvalé stavby, aby zásah do přírodního prostředí byl co nejmenší.

Vybudování rekreační zóny by podle starosty bylo k užitku nejen veřejnosti, ale i těžařů a ochránců přírody. Znamenalo by usměrnění návštěvníků, kteří se dnes navzdory zákazu v jezerech stejně koupou. Ti otrlejší jezdí auty i po loukách kolem.

„Povolené koupání v Moravičanském jezeře by bylo skvělé, lidi by to určitě uvítali. Občas jezdíváme na kolech na mohelnický bagr a do Moravičan je to jen o pár kilometrů dál,“ řekla Radka Zemanová z Mohelnice.

Dosavadní územní plán Moravičan byl z roku 2003. Jeho novelu si vyžádaly podstatné změny v katastru obce dané na příklad pozemkovými úpravami. „Do plánu jsme museli zařadit také ohrázování Moravičan a Mitrovic, což je stavba za 116 milionů korun, koridor pro budoucí stavbu vodovodu spojujícího oblast Hanušovicka s Olomoucí, chystanou cyklostezku a samozřejmě také rozvojové plány naší obce,“ sdělil Antonín Pospíšil.

Za poslední čtyři roky přibylo v rozvojové lokalitě Moravičan 35 rodinných domů a s nimi 120 mladých obyvatel. Rozšíření této lokality brání církevní pozemek, s nímž se nedá nakládat, dokud se nevyřeší vyrovnání mezi státem a církví.

„Do územního plánu jsme ale zahrnuli tři menší lokality s pozemky pro 20 až 25 domů. Pozemky jsou soukromé, rádi bychom je vykoupili a zasíťovali, záležet bude na finančních požadavcích majitelů,“ uzavřel starosta Moravičan Antonín Pospíšil.