Čtyřicet let se pravidelně vydává do jeskyní a zkoumá je. Až nyní Miroslav Vaněk společně s týmem kolegů narazil na nevídaný objev.
Nedaleko Javoříčských jeskyní se prokopal do zcela nových prostor, které ještě žádný člověk neměl možnost spatřit.
Jako první se tak podíval do rozsáhlého systému jeskyních chodeb a dómů s nádhernou krápníkovou výzdobou.
Oborníci objev považují za velmi významný. Přirovnávají ho k nálezu druhé části Javoříčských jeskyní v roce 1958.
Pro dlouholetého šéfa prostějovských jeskyňářů Miroslava Vaňka to byl úplně obyčejný den. Vydal se s kolegy opět zkoumat podzemní chodby na Holém vrchu naproti Javoříčským jeskyním. Společně tam jezdí už několik let.
„Čekali jsme, že na něco narazíme. Nevěděli jsme kdy a kde. Před čtrnácti dny jsem kopal v malé puklině, která byla zanesená hlínou. Najednou se otevřela ve spáru, ze které začalo foukat,“ popsal jeskyňář.
Překrásné krápníky
To byl pro zkušeného speleologa signál, že pod povrchem nebude jen vzduchová kapsa, ale něco většího. Kopal proto s kolegy dál. Po chvíli se dostali do první velké jeskyně. Zdobily ji překrásné krápníky.
„Bylo tam vše, co jeskyně mohou divákům nabídnout. Stalaktity, stalagmity, stalagnáty. Prostě nádhera. Jakmile jsme do ní vstoupili, zaujal nás jeden kámen, který zdobily dva stalagmity. Jednomu z kolegů připomněl parníček,“ přiblížil Vaněk.
V prostoru tvoří krápníková socha hlavní dominantu. Jeskyně proto dostala jméno Dóm u parníčku.
Speleologům však jeden objev nestačil. Pokračovali dál. A vyplatilo se jim to.
„Dostali jsme se k velké křižovatce puklin, z nichž vybíhaly dvě chodby. Jednou z nich jsme se plazili asi dvanáct metrů. Stálo to za to. Otevřel se před námi obrovský prostor s úžasnou výzdobou. Má na délku třicet metrů, dvacet metrů na výšku a dvanáct na šířku,“ líčil zkušený speleolog, který poprvé do jeskyně vstoupil před čtyřiceti lety a právě v Javoříčku.
Celou dobu, co se speleologii věnuje, věřil, že nějakou novou jeskyni najde. Objev mu splnil sen. Každý jeskyňář chce totiž najít prostor, kde předtím nikdo jiný nebyl.
„Je to neskutečný pocit. Můj životní objev. Mnoha jeskyňářům se něco podobného vůbec nepodaří. Jsem rád, že našemu týmu ano. Dostali jsme se tam, kam ještě lidská noha nikdy nevstoupila,“ podotkl Vaněk.
Po 17 milionech let přišli jako první
Podle profesora brněnské univerzity Rudolfa Musila, který v jeskyních pořádá seminář pro své studenty geologie a paleontologie, mohou být nově objevené dómy a chodby staré i sedmnáct milionů let.
„Vše tomu napovídá. Je nepravděpodobné, že by zde byl nějaký život. Prostějovský tým tak prostory navštívil nejspíš jako první. Ovšem v mladších jeskyních ve vyšších patrech život byl. Našli jsme zde kosti a lebky jeskynního medvěda, slonů, nosorožců a některých obojživelníků,“ popsal Musil.
V systému chodeb, který se nachází v kopci naproti Javoříčským jeskyním pátrá prostějovský tým od roku 1983. Zprvu s velkými přestávkami.
„V roce 1997 se nám podařilo najít prostor, který jsme nazvali Velikonoční jeskyně. Pak jsme začali bádat intenzivněji. O tři roky později jsme našli novou chodbu. Ta se jmenuje Narozeninová. A nyní tento objev,“ doplnil Vaněk s tím, že jeskyňáři v podzemí se zkoumáním nekončí.
Budou v lokalitě bádat dál. Chtějí zmapovat nově nalezené prostory a dostat se ještě za ně. Předpokládají, že narazí na další dómy a chodby.
Zpřístupnění by stálo desítky milionů
Z objevu nového jeskynního systému je nadšený i František Lakomý, starosta obce Luká, pod níž Javoříčko spadá.
„Může to pomoci zviditelnit jak osadu, tak jeskyně. Jsem rád, že zde jeskyňáři zkoumají a že se jim podařilo objevit něco zcela nového,“ poznamenal starosta.
Systém chodeb, jeskyní, dómů a propastí však nebude přístupný veřejnosti.
„Kvůli bezpečnosti a také financím. Zpřístupnění by totiž stálo několik desítek milionů korun,“ doplnil Vaněk.
Javoříčský kras
Javoříčský kras se nachází v severní části Drahanské vrchoviny.
V přerušovaných pruzích devonských vápenců se zde vyvinuly povrchové a podzemní krasové jevy. Tvoří jej několik jeskyních komplexů, z nichž největší jsou Javoříčské jeskyně.
Jedná se složitý systém mohutných dómů, chodeb, propastí a puklin, vytvořených v několika výškových úrovních. Na jeho vývoji se podílely vody potoka Špraňku a Javořičky.
Nově objevené jeskyně jsou součástí Javoříčského krasu, ale nejsou spojené s Javoříčskými jeskyněmi. Jde o rozsáhlý samostatný systém chodeb a dómů, který se nachází na kopci Holý vrch v Javoříčku.
Podle odborníků jsou spodní patra až sedmnáct milionů let stará.