Kliknutím zvětšíteKdo vejde v budově českoveské Jednoty do místnosti, která je věnovaná zajateckým táborům na Jesenicku, najde v ní zcela jinou expozici než před rokem. Roman Janas výstavu o válečné historii regionu neustále vylepšuje. Kromě toho stále bádá v místech bývalých táborů nebo pořádá historické přednášky.
Do expozice se mu podařilo díky příspěvkům obcí pořídit dobové uniformy vojáků nebo repliky druhoválečných zbraní. „Příští rok bych tu chtěl u příležitosti osmdesátého výročí mobilizace postavit repliku bunkru, takzvaného řopíku. Bude ze silného polystyrenu, metr a půl vysoká, aby jí mohly prolézat děti,“ odhaluje své plány devětatřicetiletý nadšenec.
Roman Janas je profesí zámečník v českoveské řetězárně. Právě díky práci v tomto závodě se k zajateckým táborům dostal.
„Chtěl jsem zjistit jméno zajatce, který v Řetězárně zemřel. Byl to Ivan Konarev. Teď už mám čtrnáct set jmen,“ uvádí muž.
Výsledky svého jedenáctiletého bádání chce shrnout v knize, kterou připravuje s kolegou. Světlo světa má spatřit příští rok.
Návštěva z Londýna
Díky své činnosti se spojil s rodinami řady lidí, kteří za druhé světové války na Jesenicku nedobrovolně pobývali. V létě například českoveské muzeum navštívil syn anglického zajatce z Londýna.
„Přivezl si s sebou album, které našel, když maminku stěhoval do domova důchodců. Do té doby nevěděl, že jeho otec byl za války někde zajatý. Z alba bylo patrné, že jeho otec pobýval v Mikulovicích, Tomíkovicích a Žulové,“ popisuje nadšenec do druhoválečné historie.
Pomocí internetové sbírky se momentálně snaží získat padesát tisíc korun na výrobu přenosných panelů, s nimiž by objížděl školy.
„I kdyby se mi to teď nepodařilo, určitě to nehodím za hlavu. Jen bude déle trvat ten projekt dokončit,“ říká optimisticky Roman Janas.
Aktivit spojených s válečnými zajatci má tolik, že by se jim mohl věnovat profesionálně.
„Když by mi to někdo zaplatil, proč ne,“ uzavírá s úsměvem sympatický muž.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
