Počasí během třídenních oslav, které podpořila i Evropská unie, zkoušelo trpělivost organizátorů i návštěvníků. V pátek si děti užily zájezd do Medvědích jeskyní v Polsku, odpoledne se vyřádily na atrakcích v areálu lomu Pelnář, kam se sjeli i polští řemeslníci, a večer se zde Češi i Poláci bavili při rockovém koncertě českých i polských kapel.
V sobotu však počasí málem slavnosti zrušilo.

„To nebyl déšť, ale provazy vody. Počasí bylo extrémně nepříznivé, přesto hasiči zvládli soutěž se vším všudy,“ uvedl starosta Uhelné Ludvík Juřík (KDU-ČSL).

Kapely na večerní koncert ale musel Juřík odvolat. O to více návštěvníků zavítalo odpoledne na úřad, kde si na výstavě o historii obce mohli zavzpomínat.

„Jsme rodačky, a tak jsme si tohle nemohly nechat ujít. Náš táta se staral, abychom byly v různých kroužcích, takže jsme se našly skoro všude. Jsme na fotkách z mateřské školy, v kronikách hasičů, při různých soutěžích. Za našeho dětství byla doba klidnější. Víc jsme se scházeli, dnes se děti spíš toulají,“ řekla Marie Kořenková, která s sebou přivedla i sestru. „Je krásné vrátit se v myšlenkách do dětství,“ podotkla nad obecní kronikou Drahomíra Ifimová.

Na oslavy obce přijel i majitel Kofoly

Uhelná – Oslavy 720. výročí vzniku Uhelné na Jesenicku si nenechal ujít ani majitel společnosti Kofola Kostas Samaras. Podnikatel řeckého původu, který kvůli občanské válce odešel ve svých osmi letech z rodné země, prožil v Uhelné a osadách, které pod ni spadají, deset let svého života. Kvůli vzpomínkám a přátelům se do této obce stále vrací.

Kostas Samaras neměl jednoduché dětství. V roce 1948, kdy mu bylo teprve osm let, se jeho rodina kvůli válce na několik let rozdělila. Otec byl poslaný do Polska, maminka se dvěma dcerami skončila v Albánii a Kostas s bratrem a sestrou našli útočiště v jednom z dětských domovů v České republice.

Na odloučení ale ve zlém nevzpomíná. „Je to těžko pochopitelné, mně se nestýskalo. Pocházím z nejzaostalejší části severního Řecka a odtud jsme přijeli do vyspělé Evropy, kde se o nás stát dobře staral,“ řekl Kostas Samaras. S maminkou se znovu setkal po čtyřech a s otcem po šesti letech.

Ve svých devatenácti letech se tento nyní významný podnikatel dostal do Uhelné na Jesenicko.

„Prožil jsem tady deset let. V roce 1959 jsem dostal umístěnku do Vilémovic a po roce do Horního Fořtu, kde jsem pracoval jako zemědělský technik,“ uvedl Kostas Samaras při prohlídce výstavy o historii obce, kde si mohl se svými známými zavzpomínat.

Pro mladého zemědělce bylo oněch deset let šťastnou a bezstarostnou dobou. „Na těch deset let se nedá zapomenout. Člověk byl mladý, nadšený. Bylo tady kamarádství. Tehdy po válce se tady život teprve formoval. Přijížděli sem lidé různých národů. Bylo to hezké,“ uvedl Kostas Samaras.

Ke vzpomínkám na mládí v Uhelné a k návratům vede podnikatele ještě jedna věc. Našel si zde totiž svou ženu, s níž má dvě děti. Jeho manželka ale v pohraničí zůstat nechtěla, a tak se odstěhovali do Opavy, kde se věnoval projektování meliorací.

Po Sametové revoluci se Kostas Samaras pustil do podnikání. „Vycítil jsem, že socialistické zemědělství nemá budoucnost. Měl jsem vazby na Řecko, a tak jsem začal podnikat. Dovážel jsem ovoce, zeleninu a později i nápoje,“ vypráví Samaras.

Právě nápoje mu vdechly myšlenku, jenž má hodnotu miliard. Podnikatel si totiž uvědomil, že je levnější vyrábět nápoje u nás. Proto zprivatizoval malou sodovkárnu v Krnově a poté, co se zde přestala vyrábět oblíbená kofola, napadlo jej, že tradiční značku oživí. „Věřil jsem, že lidé z nostalgie kofolu přivítají. Věřil jsem ve štěstí,“ dodal muž, který již firmu předal synovi. Sám zastává čestnou funkci v dozorčí radě.