V Olomouci nebyl problém

V obchodu s elektronikou v centru Olomouce kartu bez problémů přijali. Po upozornění, že dívka předkládá kartu, na níž je vytištěné mužské jméno, prodavač uvedl: „A včem je problém? Stejně musíte znát PIN.“

Mnoho lidí si bohužel poznamenává idetifikační číslo v blízkosti bankokarty, takže pro zloděje není obtížné jej získat. A není problém ani nakoupit.

„Zpočátku jsem byla nervózní, ale prodavač po mě nic nevyžadoval a s úsměvem mi film na DVD prodal. Zadala jsem pouze PIN, který jsem znala od kolegy. Nikoho nezajímalo, že karta je na mužské jméno,“ popsala nákup za pětistovku pětadvacetiletá studentka Michaela Odstrčilová, která pozornost obchodníků testovala v Olomouci.

Prostějov: ostražitá prodavačka

To v prostějovském Tesku byla prodavačka ostražitější. Nejprve cizí platební kartu odmítla. „Paní, tuhle platební kartu vám nevezmu, je na ní mužské jméno, takže nemůže být vaše,“ oslovila figurantku Deníku. „Budu muset ten nákup stornovat,“ řekla.

Jenže nakupující se nedala. „Tak to zkuste, už nikdy sem nepřijdu nakupovat. A vůbec, zavolejte mi vedoucího. Co je vám po tom, komu karta patří. Znám PIN, tak o co vám jde?“ zaútočila figurantka.

Ani to však nepomohlo. Teprve když k dívce přišel i její partner a prohlásil, že karta je jeho, pokladní platbu potvrdila. „Tak se nezlobte, já vám to tedy vezmu,“ omlouvala se na závěr krátké slovní přestřelky prodavačka.

Při druhém pokusu u jiné pokladny ve stejném hypermarketu už šlo všechno hladce. Prodavačka kartu ani nevzala do rukou. Zákaznice ji sama vložila do čtečky, zadala PIN a pokladní transakci jen potvrdila.

V Šumperku se na kartu ani nepodívali

Zaplatit u pokladny v šumperských supermarketech cizí kartou bylo zcela jednoduché. Zkusili jsme to v Plusu a v Hypernově a ani na jednom místě se pokladní nepozastavila nad tím, že dvacetiletý mladík platí kartou, na níž figuruje ženské jméno.

„Na kartu se pokladní vlastně ani pořádně nepodívala. Jen ji ode mě vzala a vložila do přístroje,“ řekl mladík, který pro Deník test s kartou své matky absolvoval.

„Myslím, že na tom není nic divného. U nás má kreditní kartu jen manželka, a když jdu kupovat něco velkého a drahého, tak si ji od ní vezmu. Proč by to mělo prodavačku zajímat, když znám PIN?“ míní Jaroslav Senický ze Šumperka.

Snadný nákup v Přerově

Obdobně jednoduché bylo platit v přerovském supermarketu Tesco. „Překvapilo mě to, že je to tak snadné. Na kreditní kartě bylo přitom jméno muže, ale to prodavačku nezajímalo,“ řekla figurantka Hana Žáčková.