Máša není v České republice poprvé, podobně jako řada ostatních na zdravotní pobyty jezdí opakovaně.

„Líbí se mi tady, je tu plno pěkných míst. Baví mě výlety, ale i hraní na flétnu a také zdokonalování v češtině,“ říká Máša.

Děti z Černobylské oblasti trpí převážně nemocemi z poruch imunitního systému. Časté jsou opakované bronchitidy, astma nebo poruchy funkce štítné žlázy.

„Ukrajinští školáci jsou z různých míst, například z Volyně, Dubna, Žitomiru. Všichni mají české kořeny,“ řekl ředitel projektu Tomáš Lukavský.

Právě čistý vzduch je tím prvním, co děti po příjezdu do Jeseníků vnímají. Jejich zdravotní stav se pak zpravidla zlepší a bývají méně často nemocné. Dýchacímu ústrojí hodně pomáhá hra na flétnu. Jelikož jsou to děti českých krajanů, tak jsou také rády za možnost exkurzí a poznávání českých reálií.

Tři týdny, které děti tráví v České republice, jsou naplněné výukou, cvičením, sportem i poznáváním pamětihodností. Dopoledne mají výukový program, kdy si zdokonalují češtinu a ve vlastivědě zároveň poznávají historii i současnost naší země.
Programy vede profesionální tým složený z učitelů češtiny, dějepisu nebo hry na flétnu. Nechybí ani rehabilitační sestra a zdravotnický personál.

Třináctiletá Máša sice hovoří česky se silným přízvukem, ale domluví se. Řada dalších táborníků ale nikoliv. Mladým potomkům původních českých obyvatel na Ukrajině dělá čeština čím dál větší potíže.

„Starší generace babiček a prababiček, které ještě jazyk ovládaly pomalu vymírá, takže češtinu už nemá kdo učit. V krajanských spolcích ale stále jsou kroužky českého jazyka, slaví se české svátky nebo zde působí folklorní i pěvecké soubory,“ vysvětlil Tomáš Lukavský.

Ozdravné pobyty pořádá spolek Česko ruská společnost. Finančně je také podporuje Ministerstvo zdravotnictví České republiky a další partneři. Letos se projekt koná sedmadvacátým rokem. 

Češi a Moravané na Ukrajině
Mezi léty 1868 až 1880 odešlo do carského Ruska z Rakouska-Uherska okolo 16 tisíc Moravanů a Čechů. Některé odhady hovoří o tom, že počet přesídlenců dosáhl počtu 45 tisíc.Vláda carského Ruska nabídla přistěhovalcům levně půdu, možnost zakládání výrobních podniků, právo na národní školství, samosprávu a náboženskou svobodu. Přistěhovalci byli na dvacet let zproštěni povinnosti platit daně, nemuseli také vykonávat vojenskou službu. Většina Moravanů a Čechů se tehdy usadila ve volyňských újezdech Dubno, Rovno, Luck, Žytomyr, Ostroh a dalších.
Na Volyni žili Češi v 638 obcích. Z toho bylo 109 obcí výhradně českých, 152 smíšených a v 377 obcích byli Češi v menšině.
Později se obyvatelé vesnic na Ukrajině se stali obětí násilnické národnostní politiky sovětské vlády. Bylo omezováno české školství, kultura i náboženství, lidé přicházeli o majetek, byly násilně zakládány kolchozy. Mnoho volyňských Čechů bylo odsouzeno k trestu smrti nebo skončili v sovětských gulazích. V roce 1938 byl vydán úplný zákaz vyučování českého jazyka.
Po druhé světové válce se část krajanů navrátila do Československa. Ti, kteří zůstali v SSSR, byli v roce 1986 postižení výbuchem atomové elektrárny v Černobylu.