Labská větev kanálu by mohla vést kolem Loštic údolím Třebůvky nebo kolem Zábřehu údolím Moravské Sázavy. Průplav by krajinu v okolí obou měst výrazně změnil. Součástí stavby by v obou případech byly tunely či plavební komory s rozdílem hladin i více než dvacet metrů. Dílo by tak muselo vést v hlubokém zářezu či na vysokém náspu.

Podle dostupných map navíc trasa kanálu obou případech zasahuje do zastavených částí vesnic a měst. V případě trasy u Zábřehu by se projektanti také museli vypořádat s existencí železnice, která vede údolím Moravské Sázavy.

„Myslíme si, že budovat takový kanál je v dnešní době utopie a nesmysl. Od pomalé dopravy velkého množství nákladu máme železnici,“ řekl starosta Zábřehu František John.

Zároveň se domnívá, že by pro naplnění díla nebyl dostatek vody. „Myslet si, že kanál vodu přivede, je absolutní nesmysl. Jednak se zvýší plocha pro výpar, jednak vzrostou průsaky vody do okolní krajiny,“ dodal.

Negativně se k celé věci staví i oslovení obyvatelé města. „Bylo by dobře, pokud by kanál kolem Zábřehu nevedl,“ řekl sedmdesátiletý Břetislav Štěpánek.

Z ekonomického hodnocení zveřejněného ministerstvem dopravy vyplynulo, že nejvýhodnější je dále sledovat dunajsko-oderskou větev, labská větev je investičně nejnáročnější a snižuje efektivitu celého koridoru. Studie proveditelnosti hodnotí přínosy investice ve výši až 585 miliard korun.

„Centrální komise ministerstva dopravy navrhla dále nesledovat labskou větev z důvodu velmi vysokých nákladů na vybudování dlouhých plavebních tunelů. Vládě proto doporučím dále pokračovat v přípravě dunajsko-oderské části vodního kanálu, jehož odhadované náklady jsou 283 miliard korun,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok.

Centrální komise ministerstva doporučila také vyjednávat s Polskem a Slovenskem místa přechodu koridoru a ve spolupráci s oběma zeměmi provést hodnocení dopadů vodního díla na životní prostředí.