Pohyblivý betlém chodí do boční kaple mohelnického kostela v období vánočních svátků obdivovat davy lidí. Jeho sestavení zabere správci Pavlu Nenkovskému desítky hodin. Často přitom pracuje ve shrbené pozici pod nízkým pódiem na chladné dlažbě kostela.

„Když jsem chodíval do zaměstnání, bral jsem si na to týden dovolené a pak jsem to dodělával po večerech. Poslední roky jsem to počítal a v průměru to dalo osmdesát hodin čisté práce. Před těmito Vánocemi to ale bylo víc, kolem devadesáti hodin,“ vyčíslil Pavel Nenkovský.

„V kostele ale tak dlouho nevydržíte. Někdy toho musím nechat po dvou hodinách, jindy to jde čtyři hodiny v kuse,“ vylíčil.

Aktuálně betlém stojí na novém pódiu. Dřevěné figury a stavby jsou rozmístěny na větší ploše než minulosti, což umožní další rozvoj díla.

„Letos to dalo mnohem víc práce než jiné roky. Museli jsme vyvrtat nové díry pro přívody elektrické energie, schodek bylo třeba zakrýt skálami,“ zmínil správce.

Celá řada novinek

Betlém letos instaloval tak, aby mohl být v kapli svaté Anny umístěn trvale. Má nové pódium a pozadí, v kapli ještě přibude zatemnění na dálkové ovládání. Náklady na tyto a další úpravy se vyšplhají do statisíců korun, město na jejich pokrytí daruje 170 tisíc korun. Příspěvek schválili v prosinci mohelničtí zastupitelé.

„S řezbářem bychom chtěli, aby do betléma ještě přibyl mohelnický kostel svatého Stanislava. Před něj dáme autoportét biskupa Antonína Bruse, což byl nejvýznamnější mohelnický rodák,“ zmínil plánovaný přírůstek Pavel Nenkovský. Další novinkou má být bodové nasvětlení oltářního obrazu a dalších prvků v kapli. Chrámová architektura totiž bude s betlémem tvořit jeden celek.

Republikový unikát

Mohelnický betlém je republikový unikát. Vedle toho bruntálského se jedná o největší v kostele umístěný betlém v Česku.

Od konce 50. let 20. století jej tvořil Josef Nedomlel ze Starého Města u Bruntálu. Po přeložení kněze Františka Martínka do Mohelnice se na Hanou přestěhoval i betlém, který řezbář rozšiřoval o další figury a stavby téměř až do své smrti v roce 1990.

Na dílo svého otce navázal v roce 2003 František Nedomlel. V posledních době přibývá prakticky každý rok do betléma nový prvek. Dílo v současnosti čítá zhruba šedesát figur, vesměs pohyblivých, a řadu budov. Návštěvníky zaujmou zmenšené a velmi přesné kopie hradů Bouzova a Karštejna, poutního místa na Svatém Kopečku či katedrály v Olomouci.

Celoroční provozní doba zatím není definitivně stanovena. Betlém by měl být otevřen obden v různých časových intervalech. Prostor kaple bude nově přístupný i pro invalidy.