„U lidí je třeba probudit aktivního ducha," říká k problémům regionu držitel titulu Podnikatel roku 2013 Olomouckého kraje a majitel společnosti Fenix Cyril Svozil.

Na Jesenicku podnikáte čtvrt století. Vidíte za těch pětadvacet let nějaký vývoj, jak se regionu daří či nedaří?
Vidím to spíš negativně. Za komunismu tu existovaly Rudné doly Jeseník, díky kterým se sem podařilo natáhnout řadu vysoce kvalifikovaných lidí. Po Sametové revoluci se tato oblast bohužel začala vyprazdňovat. Děti těchto lidí odcházely studovat a už se nevracely. To je základní problém. Vzdělaní lidé odcházejí a zůstávají tu ti méně vzdělaní. Ti jsou méně kreativní, jsou to spíše pasivní příjemci zaměstnání, které jim musí někdo nabídnout. To vidím jako vůbec největší tragédii zdejšího regionu.

Dá se tento trend nějak zlomit?
Nevěřím v nějaké velké možnosti. Je to role státu, který má na celém svém území zajistit rovnocenné podmínky. Musí dbát na to, aby zde zdravotní péče byla stejná, ne-li lepší než v jiných regionech. Regiony postižené jako Jesenicko by měly mít prioritu v dopravní dostupnosti. Jestliže se lidé nejsou schopni přepravovat z obce do obce, je to strukturální problém. Zatím ale vidíme spíš obrácený trend.

Jak se projevuje?
Zatím poslední šílenou ranou, která pořád visí ve vzduchu, je možné zavedení mýta pro nákladní dopravu i na silnicích první třídy. To je pro regiony typu Jesenicka naprosto fatální. K dálnici jedeme hodinu. Všechno zboží, které se sem poveze a bude odsud odvážet, by bylo zatíženo mýtem, jako bychom tu dálnici měli. Je to absurdní. Všude ve vyspělých zemích, kde vede do chudých regionů dálnice, se mýto neplatí. Příkladem je Bretaň ve Francii či Andalusie ve Španělsku. Stát tak vyvažuje nevýhody, které v regionu přirozeně jsou.

Mohl by stát chudým regionům pomoci i jiným způsobem?
Jako hospodářská komora jsme navrhovali, aby ve strukturálně postižených regionech stát vyhlásil daňové prázdniny, než se dostanou na úroveň ostatních. Mělo by se tak zabránit negativním změnám ve věkové a vzdělanostní struktuře regionů. Uvažovali jsme, že takto trvale postižených okresů je v republice čtyři až pět.  Možností je více. Například odpustit odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Zlevní se tak pracovní síla a pro zaměstnavatele bude výhodné lidi zaměstnávat. Opatření musí být plošné. Musí být vázané na to, že firma lidi v postiženém regionu skutečně zaměstnává. Na základě toho by měla být zbavena povinnosti odvodu. Pak není třeba žádný úředník, který by řekl – ty peníze dostaneš a ty ne.

Slyšel jsem, že jste nepřítelem různých dotací.
Naprosto. Rozumím tomu, že veřejná správa či samosprávy na tomto principu fungovat musí, částečně například i kultura. Ale myslím si, že u privátní sféry je to naprosto cizí prvek, který devastuje podnikatelské prostředí. Jsem v šoku z toho, že existuje Úřad pro hospodářskou soutěž, když největším porušovatelem hospodářské soutěže je stát. Někomu dotace dá, jinému nedá. Určuje tak, kdo bude na trhu vítěz a kdo poražený.

Celý rozhovor si přečtete v úterý 3. června v Šumperském a jesenickém deníku v příloze Moravský sever.