Město na letošek naplánovalo rekonstrukci části parkánové hradební zdi v prostoru parku mezi ulicemi Okružní a Robotnickou. Pracovat se bude na úseku od parku po baštu za poliklinikou. Ta se dochovala jako jediná z několika původních půlválcových bašt, které byly součástí pozdně gotického městského opevnění z konce patnáctého století.

„Rekonstrukce parkánové zdi by se měla dělat během září a října. Předpokládané náklady se budou pohybovat do čtyř set tisíc korun. Do prací jsou započítány také výdaje související se zajištěním zvýšeného terénu sousední zahrady a obnovou oplocení," sdělil referent památkové péče mohelnické radnice Josef Rozkopal.

Na konzervaci a obnovu hradební zdi přispěje městu ministerstvo kultury. Podobně se má stát částečně podílet také na potřebných investicích do takzvaného Brusova domu. Ten je od roku 1998 zapsaný na seznamu kulturních památek.

„Zde by mělo dojít ke statickému zajištění pomocí zapouštěných předpjatých ocelových táhel ve dvou úrovních, dále pak k zajištění severního štítu s částečným přezděním a opravou stropu," popsal plánované práce Josef Rozkopal.

Dům, který je součástí městských hradeb, je nyní v majetku soukromé osoby. V roce 1518 se zde zřejmě narodil pozdější pražský arcibiskup Antonín Brus. K tomuto závěru došli v roce 1998 odborníci, kteří zpracovávali stavebně historický průzkum, i když přímé historické doklady chybějí.

Brusův dům byl součástí městského opevnění. Nejstarší částí objektu jsou sklepy, kde je dochovaný pískovcový portál s lomeným obloukem a v obou místnostech historicky velmi hodnotná klenba s lunetami. Odborníci ji datují do patnáctého, maximálně šestnáctého století.

Kdo byl Antonín Brus

Antonín Brus byl významným církevním hodnostářem. Hovořil pěti jazyky a byl výborným řečníkem.

Postupně se stal velmistrem řádu křížovníků s červenou hvězdou, nejvyšším kazatelem habsburských vojsk, tajným radou a zpovědníkem císaře Ferdinanda I.

V roce 1558 se stal biskupem ve Vídni a o tři roky později ho panovník jmenoval arcibiskupem pražským – prvním po 140 letech od husitských válek.

Arcidiecéze byla tehdy prakticky bez majetku. S podporou panovníka a svého řádu ale Antonín Brus začal pracovat na obnově a reformě církevních struktur v Čechách a upevnění morálky kněží i prostých katolíků.

Snažil se maximálně zmírnit napětí mezi katolíky a kališníky a společně s Ferdinandem I. přesvědčil papeže, aby v Čechách povolil přijímání pod obojí.

Svůj úřad zastával Antonín Brus téměř dvacet let. Jako pražský arcibiskup korunoval dva krále z rodu Habsburků: Maxmiliána II. a Rudolfa II.