Osmatřicetiletý Zlatohoran v Riu startoval v pěti disciplínách. Největší ambice si dělal v dráhovém stíhacím závodu na čtyři kilometry. Výsledné šesté místo zní jako skvělé umístění, on sám je z něj však zklamaný.

„Věděl jsem, že mám na víc. Kdybych zajel čas z tréninku, bylo by to na čtvrté, možná i třetí místo. Říká se, že psychika dělá pětinu výkonu. Jsem prostě zelenáč, neprodal jsem to," konstatuje cyklista, který se ve svých osmatřiceti letech na paralympiádu probojoval vůbec poprvé.

Nejlepší umístění si nakonec odvezl ze závodu, kde ani nepočítal s nominací. V team sprintu urval páté místo.

V samém závěru her se Tomáš Kajnar účastnil silničního závodu, v němž se při pádu smrtelně zranil íránský jezdec. O tragédii zprvu ani nevěděl.

„Těsně po dojezdu nám mechanik říkal: ‚Ten Íránec je tam zlomený do pravého úhlu, skončí na vozíku.' Až k večeru jsme se dozvěděli, že nepřežil," popisuje nešťastnou událost.

Roli při tragédii podle Tomáše Kajnara hrála nezkušenost jezdce i povrch tratě. „Místy je tam hrubý asfalt, na kterém kolo drží. A pak najednou kluzký povrch, jako byste jel po mýdle. I při olympiádě tam byla spousta pádů. Všichni se divili, že pro nás takovou trať nechali," dodává.

Má rozporuplné pocity

Z deset tisíc kilometrů vzdálené země si zlatohorský cyklista přivezl rozporuplné pocity. Na jedné straně obdivoval tamní úžasnou příroda, na straně druhé zažíval obavy o vlastní bezpečnost.

„Na neoficiální tréninky jsme museli kolikrát jet přes chudinská území, favely. Tam mi opravdu cvakal zadek strachy. Nikdo si tam nedovolil jet sám," říká Tomáš Kajnar.

Nešlo přitom o plané obavy. Po přestřelce mezi místními znepřátelenými gangy v posledních dnech paralympiády zůstalo několik mrtvých.

Kvůli havárii letadla dorazila česká výprava do Ria s třídenním zpožděním. Sportovci však nepřišli o zahájení her, což byl pro Tomáše Kainara asi nejkrásnější zážitek.

„Já takové věci hodně prožívám. Mám z toho husí kůži i teď, když si na to vzpomenu. Opravdu jsem byl hrdý na to, že jsem Čech. Když jdete tím tunelem na stadion, pak projdete celé to kolečko. Přál bych to zažít každému," uzavírá sportovec.