Rekonstrukce Domu kultury bude patrně největší investicí města v jeho moderní historii. V roce 2020 odhadovala radnice náklady na čtvrt miliardy korun, v minulém roce se hovořilo o částce o sto až sto padesát milionů korun vyšší. Konkrétní suma však není tolik podstatná, cenu ostatně ukáže až budoucí výběrové řízení na dodavatele. K tomu povede ještě dlouhá cesta.

„V letošním roce má být hotová dokumentace pro stavební povolení, projektanti se musí s řadou věcí vypořádat. Následovat bude inženýring, tvorba prováděcí dokumentace a získání stavebního povolení. Stavení řízení snad proběhne v příštím roce. Projekt je složitý, takže kvap není na místě. Chceme kvalitní výsledek,“ řekl místostarosta Šumperku Karel Hošek.

Tvůrce studie na rekonstrukci Domu kultury, profesor Petr Hájek, nastínil několik důležitých bodů, z nichž budoucí podoba domu vychází.

Jedním ze základních principů je variabilita vnitřních prostor. Základ tvoří tři sály, vedle současného velkého ještě malý a konferenční. Mezi nimi se nachází servis, restaurace, šatna, toalety a schodiště do patra. „Podle toho, jak se dům bude provozovat, lze aktivovat různé provozy s tím, že se všichni stejně jako dnes potkají ve společenské vstupní hale,“ řekl.

Součástí budovy budou moderní technologie. Velký sál bude vybaven mobilní elevací, rozkládacím hledištěm tvořeným vyvýšeními stupni. Elevaci bude možné složit do malého bloku, který se vsune do úzké kapsy v podlaze.

Díky otočným panelům na stropě bude možné v sále měnit akustické režimy, aby vyhovovaly jak divadelním představením, tak třeba tanečním vystoupením nebo plesům.

Za jednu ze základních hodnot šumperského Domu kultury považuje profesor Hájek uměleckořemeslná díla, jichž je budova plná.

„Co se mnohým zdá, že bylo spojeno s minulou dobou a mohou na to mít rozporuplné vzpomínky, je z mého pohledu prvotřídní umění, které je třeba zachovat. Řada těch, kteří tyto prvky kdysi tvořili, by se mohla podílet i na obnově. Týká se to především ozdobných lustrů, ale i intarzií a krásných dřevěných obkladů. Dveře nebo dělicí stěny musíme upravit tak, aby fungovaly z hlediska současných požárně-technických norem,“ řekl.

Významnou změnou bude přesun restaurace na východní stranu budovy. Výhodou bude atraktivní výhled směrem do parku.

„Dnes tu máme tři restaurace a ani jedna nesplňuje naše požadavky. Restaurace směrem do parku bude pro hosty nejpříjemnější a nejatraktivnější. Restaurace dnes také nemá zázemí, které by potřebovala,“ řekla jednatelka Domu kultury Šumperk Hana Písková.

Celý objekt bude po rekonstrukci zabalen do bílé průsvitné látky. Novou podobu dostanou také střechy.

„Nechtěli jsme, aby při velkých výkyvech klimatu a velmi parných a suchých létech byly zdrojem prachu a přehřívání okolí,“ uvedl Petr Hájek.

Na budově proto navrhl zelené střechy. „Chtěli jsme, aby to byly terasy podobné těm na paláci Lucerna v Praze. Aby se na některých z nich dalo chodit, aby se tam cvičila třeba jóga, aby tam v létě bylo možné promítat letní kino. Bude to vlastně náměstí na střeše,“ dodal.

Během rekonstrukce bude muset Dům kultury své aktivity přesunout. „Od dubna do září bychom chtěli pořádat produkce v Pavlínině dvoře. Možností je využít i malý sál (G-klub, pozn. red.), Dokážu si představit, že bychom dělali akce nejen v klášterním kostele, ale jsme schopni podpořit i hotel Perk nebo další provozy. O kulturu v době rekonstrukce každopádně nepřijdete,“ ubezpečila Hana Písková.

Festival Blues Alive by se po dobu rekonstrukce měl konat v Pavlínině dvoře. „Poslední tři roky v malých krůčcích posouváme jednu festivalovou část do Pavlínina dvora. Stan, který nám již slouží jako rovnocenná scéna k sálu, chceme do budoucna chceme rozšiřovat,“ řekl ředitel festivalu Vladimír Rybička.