K 30. červnu pracoviště končí a stěhuje se do Šumperka. Školka v Strejcově ulici, kde od roku 2004 pobočka sídlí, potřebuje další třídy, protože dětí přibývá. A tak SPC dostalo výpověď.

Proti zrušení pobočky se zvedla vlna protestů. Obavy mají zejména rodiče, jejichž děti odbornou péči centra potřebují. Mají teď dvě možnosti - buď budou dojíždět do Šumperka, anebo přejdou do péče pedagogicko-psychologické poradny zřizované krajem. Ta v Zábřehu funguje jednou týdně, střídají se tu pracovnice ze Šumperka.

„Mám desetiletého syna a už od předškolního věku chodíme do centra co měsíc na různá cvičení a terapie. Synův stav se velmi zlepšil a také mně to pomohlo vyrovnat se s jeho postižením. Jakoukoliv změnu ponese syn těžce a případné cestování do Šumperka bude pro nás i vzhledem k mé pracovní době složité. Bojím se toho, co nás čeká,“ řekla Ivana Chládková ze Zábřehu.

Zábřežská pobočka SPC se ve spolupráci s lékaři a psychology zabývala především diagnostikou různých poruch učení u dětí, které pak potřebují ve školách zvláštní péči - na příklad dyslektickou třídu nebo i přítomnost asistenta. Bez vyšetření a „kulatého razítka“ na nic takového dítě nemá nárok.

„Je mi líto, že se naše služba klientům vzdaluje. Nejde o mě, já můžu klidně dojíždět do Šumperka,“ řekla pracovnice pobočky Zdeňka Janhubová.

„Právě dostupnost péče pro klienty ze Zábřežska byla hlavním důvodem pro vznik pobočky. Jejím zrušením klienti o dostupnou péči přijdou,“ obává se Veronika Jarmarová z ambulance klinického psychologa.

Za zachování pracoviště se v dopisech adresovaných starostovi přimlouvají i další psychologové a také dětští lékaři nebo ředitelé škol. Ředitel školy v ulici Boženy Němcové Pavel Nimrichtr nabídl starostovi pro centrum volné prostory. Vedení Scholy Viva o stěhování pobočky neuvažuje.

„Nemáme důvod hledat nové působiště. Dobudovali jsme i s pomocí evropských dotací dobře zařízené centrum v Šumperku. Je tu dvanáct moderně vybavených místností. Nemůžeme si finančně dovolit držet ještě pobočku jinde,“ uvedla ředitelka Speciálního pedagogického centra v Šumperku Marcela Iliadisová.

„Kdo nebude mít šanci za námi dojet, bez pomoci rozhodně nezůstane. Může využít služeb pedagogicko-psychologické poradny, která v Zábřehu funguje. Je domluveno, že pokud jí přibude klientů, poradna své služby rozšíří,“ dodala ředitelka.

O zmíněných dopisech s žádostmi o zachování zábřežské pobočky nic neví. Nikdo z radnice o nich se školou Schola Viva nejednal.

„Pohled veřejnosti na celou věc je bohužel zkreslený, protože nemá dost informací. Zábřežští klienti dříve dojížděli do Šumperka, dětí ale přibývalo a naše prostory už nestačily, proto jsme v roce 2004 ve spolupráci s městem otevřeli pobočku v Zábřehu. Bylo to ale jen na dobu, než dobudujeme sídlo v Šumperku,“ doplnil ekonomický ředitel Scholy Viva Vladimír Bican.

Zábřežská radnice se s uzavřením pobočky nechce smířit.

„Nepochybuji, že v Šumperku se klientům dostane špičkové péče, ale pro některé rodiny na příklad ze Štítecka může být takové dojíždění příliš nákladné,“ řekla vedoucí sociálního odboru Zdena Marcinková.

Podle její informace rada města jedná s obecně prospěšnou společností Pramínek, aby zábřežskou pobočku převzala pod svá křídla. Problém je ale v tom, že diagnostiku s doporučujícím „kulatým razítkem“ může dělat jen školské poradenské zařízení.

„Jednání jsou teprve na začátku, rádi bychom vše zvládli do začátku školního roku, ale v této chvíli si vůbec netroufám říct, jak to dopadne,“ řekla Zdena Marcinková.