Zatímco na většinu vězňů dopadá stesk po rodině a po domově o Vánocích víc než jindy, Jiří Kubiš patří k těm, kteří svátky nijak nepožívají. „Nezabývám se jimi. Vánoce ve věznici nijak neslavím. Ty dny pro mě nejsou v ničem jiné než ostatní dny roku,“ říká Jiří Kubiš.

Dostal jste letos nějaký vánoční dárek? Třeba od spoluvězňů nebo od rodiny?
Se spoluvězni si žádné dárky nedáváme. A od rodiny jsem dostal balík s potravinami.

Jaká je vaše ideální představa Vánoc a jaká oslava Silvestra?
Obojí lze shrnout následovně: chci je strávit s lidmi, které miluji a kterými jsem sám milován.

Co vás přivedlo do vězení?
Byl jsem odsouzen za zvlášť závažný zločin proti majetku. Je to můj první trest a Mírov je druhou věznicí, kterou jsem během svého trestu prošel.

Máte šanci na podmíněné propuštění?
Mám a také jsem o ně už příslušný soud požádal.

S kolika vězni jste na cele?
Momentálně jsme na cele čtyři.

Co je pro člověka za mřížemi nejhorší?
Nejhorší je absolutní ztráta soukromí. Na to se zvyknout nedá.

Jak často vidíte svou rodinu?
Návštěvy mám povoleny celkem na tři hodiny v měsíci.

Jaké jste měl zaměstnání a kde jste žil před odsouzením?
Pracoval jsem jako poradce v oblasti krizového řízení.

Na co se nejvíc těšíte po svém propuštění na svobodu?
Na to, že konečně budu mít zase své soukromí, a na lidi, kteří se těší na mě. Vašim čtenářům přeji hezké sváteční dny a hodně štěstí a zdraví v roce 2011.