Lichtenštejni se soustředí na jedinou kauzu, a to u soudu v Jeseníku. Podle toho, jak soud rozhodne, chtějí postupovat v dalších případech. Jenže jesenický soud v dubnu vyhověl Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a řízení přerušil. Je toho názoru, že by se skutečně mělo vyčkat, jak v podobné věci rozhodne Ústavní soud ČR. Ve věci vedené před Ústavním soudem jde o právní spor týkající se pozemků ve středních Čechách.

„Byť není předmět řízení totožný, je zde řada relevantních otázek, které se k oběma řízením vážou a jsou společné pro rozhodování a mají zásadní význam,“ sdělila Deníku předsedkyně jesenického okresního soudu Jana Veselá, proč soudkyně vyhověla návrhu ÚZSVM na přerušení řízení. Proti rozhodnutí o přerušení řízení se Lichtenštejni odvolali.

Okresní soud v Jeseníku vloni obdržel celkem dvě žaloby. Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucí kníže Hans Adam se jimi nesnaží domoci památek ani rozsáhlých majetků. Jde v nich o několik pozemků u Branné, které spravuje ÚZSVM a státní podnik Lesy ČR. Zásadní je jedna, kvůli níž už v žalobě navrhli zastavit vše po celé republice.

V Olomouckém kraji se Lichtenštejnové přihlásili o státní hrad Šternberk či zámek ve Velkých Losinách. Kromě památek jsou na seznamu lesní a zemědělské pozemky.

Všechen rodový majetek, který byl Lichtenštejnům zkonfiskován podle Benešových dekretů, však vrátit nechtějí. Podle mluvčího Nadace Michala Růžičky požaduji v žalobách pouze majetek, který si dodnes ponechal stát. Proto na seznamu z Olomouckého kraje nefigurují zámky v Plumlově a Úsově, které patří obcím, a ne státu.

„Lichtenštejnům jde především o spravedlnost a byl to stát, kdo proti nim protiprávně zneužil Benešovy dekrety. Obce, univerzity, církve nebo soukromé osoby za spáchanou nespravedlnost nemohou. Nadace je nechce činit spoluodpovědnými a zakládat tak případné nové pocity křivdy,“ vysvětlil Růžička, mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna.