Regály malého obchůdku jsou plné sáčků s čaji, luštěninami, semínky, oříšky. Vpravo ode dveří jsou vystavené sklenice s oříškovými krémy a kořením, naproti ovocné tyčinky.

„My jsme začali s Alexem,“ vypráví František Rašner o původu rodinného podnikání.

„Stravu jsme více začali sledovat poté, co se dostal na mistrovství světa mládeže dvanáctiletých do Kanady. Alex přišel s tím, že strava ve světě je v úplně jiné kvalitě než u nás,“ vzpomíná Alexův otec.

Parádní datle a fíky

Právě na kvalitu u Rašnerů sází. Dostávám na misce ochutnat pár kousků sušeného ovoce. Ačkoli fíky ani datle běžně nejím, tyhle kousky jsou jiná liga, než zboží téhož druhu v supermarketech. Plné chuti a sladké, až se nechce věřit, že v nich není přidaný cukr.

„Datle, kterou jste měl, je tak, jak je. Do tyčinek přidáváme lyofylizovaný rybíz, maliny, semínka, nebo sezam. Jsou opravdu přírodní. Však ochutnejte banán,“ vyzývá k dalšímu soustu rodák z blízkého Nového Malína, který už patnáctým rokem žije v Dolních Studénkách.

Hledají kvalitu

Řadu let si Rašnerovi vyráběli potraviny jen pro sebe, skrze Alexovy spoluhráče si ale postupně nacházely cestu mezi širší veřejnost.„Všechno, co nabízíme lidem, máme vyzkoušené. Hledáme kvalitu. Může se stát, že narazíme i na špatné věci, jestli byly za těch osm let dvě. Myslím, že je to úspěch,“ uvažuje František Rašner.

Pod značkou R27 jsou v současnosti k mání desítky produktů. Velkou část z nich Rašnerovi sami vyrábí: suší české ovoce, praží oříšky, produkují oříškové krémy, datlové tyčinky, lisují olej.

„Já jsem vždycky hrával s dvacet sedmičkou a R je jako Rašner. Bylo to takové nevšední a tak jsme si řekli, že tenhle název zkusíme,“ vysvětluje Alex význam značky. Na jeho sportovní zaměření odkazuje i hokejista v logu.

Mušárnu přestavují na Selský dvůr

Povídáme si v prostorách bývalé hospody Mušárna, kterou Rašnerovi postupně přebudovávají na Selský dvůr. Vůbec bych si netipl, že tato na první pohled obyčejná budova pochází z roku 1736.

„Bylo to vyhlášené zámecké zahradnictví. Co jsem se dočetl, v první části byla myslivna, v druhé zahradnictví. Tady byly ohromné skleníky. Ve sklepě bývala pec, která skleníky vyhřívala,“ popisuje František Rašner. Pec, i když v jiné podobě, by se měla do budovy vrátit.

Chtějí péct i chleba

Rašnerovi by rádi v budoucnu pekli vlastní chleba.

Františka Rašnera překvapilo, jak se mladí lidé a děti zajímají o stravu.

„Přijdou sem i školky nebo pětileté děti. Ony už naše tyčinky měly, zamíří přímo k nimi a nechtějí nic jiného. I učitelky jsou nakloněné koupit dětem raději něco zdravého než sladkost obalenou v čokoládě. Padla mi brada, kolik toho děti v pěti letech mohou vědět o stravě. Základ ovšem musí mít u rodičů,“ uzavírá podnikatel.