Do obchůdku u bývalé školy ve Velkých Kuněticích míří ve středu 11. ledna kolem deváté hodiny zákazníci. Jedním z nich je Petr Barabáš.

„Dělá se tu kanalizace, ale jak všechno zdražuje, bůhví, jak to dopadne,“ odpovídá na otázku, co je ve vsi za poslední roky nového.

„Starostovi vyčítají, že se se do kanalizace pustil. Ale každému se zavděčit nedá. Stejně jako Zeman se všem nezavděčí. Jestli bude prezident Zeman nebo někdo jiný, to máte jedno,“ uvažuje muž, zatímco dokuřuje cigaretu.

Kdo by měl podle něj být nový prezident?

„Podle toho, co tam vidím, tak asi ten Babiš. Nerudová si to podělala, že prý se bude platit zdravotnictví, školství. Ale nakonec je to jedno. Ať je tam ten nebo ten, stejně se nic nezmění,“ míní.

K obchůdku má namířeno i seniorka, která žije v úhledném domku přímo u hranice. Na jedné straně silnice má české sousedy, přes cestu polské.

„Žiju na hranici, k sousedce do Polska chodím na návštěvu. Babča vždycky vzpomíná, jak se dřív žilo. Řekla bych, že v Polsku to mají lepší. Oni tam žijou jinak, družněji,“ vypráví seniorka.

Nový prezident by podle ní měl být především lidský.

Marián Polák při natáčení filmu Jeseníky - království horské divočiny.
Jeseníky zblízka. Dokument Mariána Poláka přibližuje divou zvěř i tajemství hor

„Je to všechno banda prospěchářů. Jeden obviňuje druhého a kdo si nenakradl, ten si chce nakrást. Když by tam byl někdo slušnej, stejně by se s nima dal do spolku,“ neskrývá skepsi žena, která nicméně k volbám hodlá jít. „Chodím vždycky,“ říká.

Obchůdek Hela je přirozeným centrem dolní části vesnice. U stolku vedle něj si místní mohou vypít pivo a popovídat. „Tady se řeší úplně všechno,“ odpovídá se smíchem prodavačka na otázku, jestli při diskusích dojde i na politiku.

Starší muž, který přišel nakoupit a na kus řeči, právě řeší, jak zaplatí energie.

„Říkal jsem si, že vyhovím této vládě, zruším plynové topení a dám místo něj tepelné čerpadlo. Dotace na to není, zaplatil jsem ho z peněz, které jsem měl ušetřené na pohřeb. A včera přišla faktura, že jsem za prosinec za elektřinu utratil šestnáct tisíc. V lednu mi zálohu zvýšili na 8400, ale od února má být 19700. Mám dvacet tisíc důchodu, za elektřinu zaplatím pomalu dvacet tisíc, za plyn 5450. Marně se jim snažím dokázat, že jsem plynové topení zrušil. To už dohromady dělá 24 tisíc, musím jít na úřad práce, ať mi dají příspěvek. Včera jsem se úplně rozčílil,“ líčí své problémy.

Koho bude volit, už má jasno.

„Toho, který už nemusí krást,“ říká muž, který osobně poznal dva předchozí prezidenty.

„Zemana znám z Ostravy. A s Klausem jsme seděli kousek od sebe, popíjeli jsme spolu, ruku jsme si podávali, když byl v jednadevadesátém v Nové Huti,“ vzpomíná.

Při prvním kole voleb v lednu 2018 získal Miloš Zeman ve Velkých Kuněticích bezmála jednasedmdesát procent hlasů. O pár měsíců později navštívil sousední Mikulovice.

Starosta Šumperka Miroslav Adámek.
Volím / nevolím Babiše. Soukromá věc, říká šumperský starosta za ANO

„Vím, že tam byl, ale já jsem byl tou dobou v práci,“ říká muž středního věku, který u obchodu v horní části vesnice nasedá do červeného renaultu. K volbám půjde, koho bude volit, ještě neví.

„Teď musím do práce. Dělám v CS-Contu ve Zlatých Horách, to je čtrnáct kilometrů jedna cesta. Děláme ranní, odpolední a teď si vymysleli i noční. Práce je teď přednější, prezident do ní za mě nepůjde,“ dodává.

V souvislosti s prezidentskou volbou lidé v Kuněticích řeší praktické věci.

„Jaký by měl prezident být? Určitě by se měl starat o zem. Třeba něco dělat se zdravotnictvím. Mám tříletého syna a když potřebuji léky, v lékárnách ani pořádně nejsou. Ani doktoři. Tři měsíce jsem sháněla obvoďáka, nebylo ke komu přejít. I když s malým potřebuji ke specialistovi, většinou nás posílají do Šumperka nebo do Opavy. To by chtělo zlepšit, ale jestli s tím něco udělají, nevím,“ líčí Nikola Tesařová.

Sedmadvacetiletá kunětická rodačka právě vystoupila z autobusu z Jeseníku s taškou s nákupem.

„Ještě jsem byla u kadeřnice, ale v Jeseníku rovnou beru i nákup. Tady je Jednota drahá,“ ukazuje na blízký obchod.

Starosta Velkých Kunětic Jiří Neumann pozoruje dopady současného zdražování na životy místních.

„Do obchodu chodí málo lidí, kupují jen základní věci. Naše obec leží u hranic, stárne, důchodci si toho moc nekoupí. I když jim důchod valorizují, nikdy jim to nepokryje inflaci. Chodí si do zdejších obchodů kupovat jen základní potraviny. Raději zajedou jednou týdně do obchoďáku, kde je to levnější. Pokud to takto půjde dál, budou se malé obchody zavírat,“ obává se.

Zdražování postihuje i místní samosprávu. Za posledních pět let se v Kuněticích podařilo zrekonstruovat hasičskou zbrojnici nebo kabiny na hřišti, výstavba kanalizace je však velké sousto.

Stavbu za 72 milionů sice obec vysoutěžila ještě za dobrou cenu, práce jsou však v polovině a když se objeví neočekávané vícepráce, účtuje si za ně firma o polovinu více.

„Že přijde válka, energetická krize, to nikdo nevěděl. Pokud bychom věděli, že k něčemu takovému dojde, kanalizaci bychom vůbec nestavěli, to vám řeknu na sto procent. Ale dostali jsem dotaci, rok jsme stavěli a teď je najednou všechno o padesát procent dražší,“ popisuje současnou situaci.

Čím si vysvětluje, že dosluhující prezident získal v Kuněticích před pěti lety tak velkou podporu?

„Je lidový, lidé, většinou důchodci, ho měli rádi. I když se přiznám, že jsem ho volil i já. Ale na malých dědinách jako jsme my, které mají pět set obyvatel, se politika neřeší. Ani u nás v zastupitelstvu, všichni jsme nezávislí. To spíš ve větších obcích,“ říká Jiří Neumann.

Spíše než velkou politiku lidé v Kuněticích řeší praktické záležitosti, které se bezprostředně týkají jejich životů.

„Lidé si sem tam ponadávají, jako na každé dědině. Řeknou si, tohle se zavřelo a ten za to může. Ale mnohdy neberou, že to přichází s dobou. Když mají sedmdesát, doba je úplně jiná, než když jim bylo čtyřicet. Svět je otočený o sto osmdesát stupňů,“ uzavírá.